RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK3399
Jan Grimm – obrazy
Výstavní síně RG
12. března–31. května 2009
vernisáž 12. března 2009 v 16.00 h










Jan Grimm
     akademický malíř
     narozen 17. dubna 1943 v Praze
     
     Při pohledu na osudy Grimmovy generace výtvarných umělců, vytrvale opomíjenou naší odbornou kritikou i publicistikou, mi napadá, že jestli je něco charakteristické pro českou kulturu dvacátého století, pak je to kontinuita vývoje. Zatím co země prodělávala zásadní politické a společenské zvraty a převraty, jedno umělecké pokolení za druhým si předává vůli k vytváření svébytného národního umění. Samozřejmě ale intenzivně přijímá aktuální podněty ze světa.
     Jan Grimm a jeho vrstevníci prošli pražskou Akademií, kde se právě výrazně omlazoval pedagogický sbor. Učitele, jejichž tvorba kulminovala ve dvacátých a třicátých letech, střídali příslušníci Skupiny 42 a Sedm v říjnu. Byly to většinou silné osobnosti a měly na žáky výrazný vliv. Na druhé straně na škole vládly svobodné poměry. Absolventi si museli sami vybrat budoucí směřování a skutečně jejich projev je hodně diferencovaný od v podstatě realisticky orientovaných přístupů, celé škály reminiscencí abstrakce, po geometrii a asambláž. Ve škole Františka Jiroudka, kde Grimm své studium ukončil, se učitelův vliv spojoval s inspirací německým neoexpresionismem.
     Stal se východiskem Grimmovy uvolněné malby, narativních žánrů ze současného života. Je však pro něj typický pozitivní postoj ke skutečnosti projevující se volbou námětů, užíváním čistého koloritu a svérázné stylizace, která jeho kompozice proměňuje v poetické výpovědi o našem světě.
     
V. Zoubek, květen 2002