Rabasova galerie RakovnĂk Nová síň pod Vysokou bránou 4. dubna – 19. května 2019 Vernisáž 4. dubna 2019 v 16.00 h
| Vystavují: Zuzana Albrechtová, Jiří Altmann, Alena Antonová, Ondřej Balcar, Daniela Benešová, Eliška Benýšková, Lucie Bukovská, Michael Čáda, Jiří Čihák, Jan Charvát, Petr Hejný, Dana Hlobilová, Zdena Höhmová, Pavel Humpolec, Ivan Kalvoda, Andrej Sujetov Kostić, Slavko Kovačevič, Alexandr Kozlov, Natalie Kozlova, Věra Krupičková, Milan Křenek, Zuzana Lörincz, Miroslav Mlynář, Hovik Muradian, Jiřina Olivová, Vladimír Pechar, Libuše Pilařová-Kverková, Robert Pleskač, Eva Pospíšilová-Hanušová, Josef Pospíšil, Marie Preclíková, Zdeněk Josef Preclík, Karla Ryvolová, Václav Stárek, Magdalena Šnajdrová, Věra Šteflová, Jiří Matouš Trnka, Marie Trnková, Helena Vančurová, Helena Vanišová, Vladimír Veselý, František Vlach, Maarten Welbergen, Marie Zábranská, Václav Zoubek.
Spolek pražských výtvarných umělců V devadesátých letech se rozpadl Svaz i Fond výtvarných umělců. Pomalu se z výstavních síní do té doby obhospodařovaných Fondem výtvarných umělců začaly stávat komerční objekty finančně velmi náročné nebo výstavní síně, zabývající se hlavně mladými - netradičními umělci. Vznikla potřeba sdružování umělců do větších celků a to z důvodů možnosti společných výstav a jejich jednoduššího financování. Velká část malířů do té doby registrovaných ve Fondu výtvarných umělců založila dvě velká sdružení, do kterých pak automaticky přešla. Bylo to Sdružení pražských malířů a Nové sdružení pražských malířů. Obě fungují dodnes. Naše Sdružení pražských malířů se ze zákona zaregistrovalo a přejmenovalo na SPOLEK PRAŽSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ. Smyslem našeho spolku je kromě pořádání společných výstav sdružování umělců co nejširšího uměleckého směřování. Dalším cílem je udržet vysokou úroveň našich členů. Proto probíhá výběr nových uchazečů o členství co nejpřísněji a o jejich úrovni rozhoduje přibližně desetičlenná rada spolku. Zároveň je žádoucí doporučení alespoň jednoho člena z předsednictva. Mělo by být ctí stát se členem spolku. Nejde vůbec o stejný či podobný výtvarný názor, naopak je vítána bohatá různorodost pro atraktivnost sestavování výstavních kolekcí. Samotným členům pomáhají výstavní kolekce obohatit vlastní tvorbu o nové podněty. Vlastně členství by mělo být znamením určité úrovně samotného umělce. Jelikož nechce spolek tvořit komise k jednotlivým výstavám pro posuzování děl svých kolegů, musí hledět na to, aby výtvarná úroveň členů, byla co nejvyšší. Samozřejmě nebrání svým kolegům, aby se sdružovali dle příbuznosti názorů do menších skupin v rámci spolku. Podobně to fungovalo mezi válkami ve spolku Mánes a v jiných velkých spolcích. Poslední roky se osvědčuje dávat některým výstavám společná témata. Pro diváky je zajímavé sledovat a porovnávat jak ke stejnému námětu přistupují různí umělci. Pokud možno se snažíme vydávat k některým výstavám katalogy, pakliže seženeme finanční krytí na jejich tisk. Výstavy malířů velmi obohatili přizvaní hosté, kupříkladu významní sochaři jako Olbram Zoubek, Josef Klimeš, Stanislav Hanzík, Zdeněk Preclík, Mirek Mlynář, Jiří Středa, Ivan Kalvoda, Jiří Kryštůfek, Zuzana Lörincz, Ladislav Janouch, Valerie Koškina a další, kteří s námi často vystavovali a nyní jsou někteří také našimi členy. Spolek za své existence měl a má mnoho významných členů například Jaroslavu Pešicovou, Vlastu Dlouhou, Františka Turka, Jaroslava Bobka, Otakara Synáčka, Jana Kristoforiho, Jiřího Hrušku, Luboše Syneckého, Milana Ressla a další. Jsme spolek převážně starších výtvarníků, ale o to více jsou naše díla zajímavější a mladistvější. Vždyť přece dlouholetá práce dělá mistry a osobnosti a životní zkušenosti člověka posunou dál. Věříme, že naše tvorba probouzí cosi hlubšího v duších našich diváků. Doufáme, že se náš spolek bude úspěšně rozvíjet i další roky a jeho úroveň bude vzrůstat. Akademický sochař Zdeněk Josef Preclík
|