 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 17 |
7. září–19. listopadu 2023
vernisáž 7. září 2023 v 16.00 h
Narodil se 10. 2. 1956 v Mostu.
Studoval v letech 1975–1980 na Filozofické fakultě Univerzity Kalovy v Praze, obor Výtvarná výchova a český jazyk a literatura. Studium zakončil diplomní prací o kinetismu Reálný pohyb jako umělecký prostředek ve výtvarném umění
Od počáku 80. let rozvíjí svou tvorbu orientovanou na geometrické, neokonstruktivistické a konkrétní umění, zároveň se věnuje způsobům využití počítačů v umělecké tvorbě. Je multimediálním umělcem, také kritikem a teoretikem umění.
Od roku1994 působil na Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy, který byl v roce 2000 transformován na Fakultu humanitních studií. Je vedoucím Katedry teorie umění a tvorby a vyučuje zde moderní a současné umění, kritiku výtvarného umění, digitální umění a nová média a vizuální sémiotiku.
Od roku 2000 je členem Klubu konkrétistů a je členem SČUG Hollar. Žije a pracuje v Poděbradech a Praze.
Výstava představuje deset vybraných cyklů generativního počítačového umění Aleše Svobody. Jeho první cyklus vznikal v letech 1979 až 1985 a měl název Struktura 193. Sledoval vytvoření různorodých tvarů vždy ze stejného počtu výchozích prvků a s daným způsobem jejich spojování. Každý jednotlivý postup řídil počítač na základě zadaných statistických omezení.
Další prezentovaný cyklus je Chrysé tomé. Byl poměrně rozsáhlý, vznikal od roku 2013 a pokračoval až do roku 2015. Autor tehdy začal pracovat se softwary vytvořenými v Processingu, aby mohl rychleji a bezprostředně naplňovat své výtvarné záměry. Cyklus stavěl na poměru zlatého řezu, který přispíval k organizaci plošných struktur, nejprve z linií a pravoúhlých ploch a později z kombinací čtverců a kruhů. Na něj pak navazovaly cykly Te-XT rumor (2015) a TeXT rumor automat (2016), jež zapojovaly do vzniku struktur postupy blízké statistické lingvistice (dříve uplatňované při automatickém generování textů). Dále i cyklus Systém 25XT3 (2017), který autonomně a souběžně vytvářel nejen struktury, ale i jejich prvky.
Zájem o rekurzi vedl v roce 2016 k cyklu Rekurze soustředných čtverců, opět se prověřovala vizuální účinnost pravidelných i náhodných kompozic. Zároveň mezi lety 2016 a 2018 přivedly počítačovým uměním tradičně využívané možnosti periodických křivek autora k cyklu Kroužení.
Z poslední doby jsou zahrnuty čtyři cykly. Autorem dlouhodobě sledované modelování života počítačem v cyklu Vita silicium (od roku 2021 stále) a navázání na problematiku rekurze v cyklu Rekurze mnohoúhelníků (2023) a Moire rekurze (2023). V posledním roce se autor také vrátil k již dříve zpracovávanému tématu mnohoúhelníků – Polygony (2023), ve kterém hledá možnosti organizace velkého množství celé škály různých mnohoúhelníků do strukturní jednoty.
Generativní počítačové umění pracuje s počítačovými programy, které obsahují algoritmy produkující mnoho variant určité formální struktury, jež naplňují předem stanovená konstruktivní pravidla.
