 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 4 |
Celý dům ve Vysoké ulici 232
11. srpna–14. září 1991
vernisáž 11. srpna 1991 v 10.00 h
Sue Williams – Konec cesty, olej a vosk na plátně, 98 ´ 160 cm, 1989
Paul Davies – Baltická republika, smaltovaná kobaltová mozaika, 28 ´ 21 cm, 1989 (Vytvořeno ve spolupráci s mistrem Umělecké dílny mozaik v Leningradě během studijního pobytu v lednu 1989)
Peter Ellis – Stopy Tracy, bronz, 41 ´ 15 ´ 76 cm, 1989
Arthur Giardelli – Moře má množství hlasů, kombinace různých výrazových prostředků v uměleckém záměru, 122 ´ 91,5 cm, 1989–90
Harvey Hood – Čtyřstěn jako nástroj myšlení, jasanové dřevo, 60 ´ 110 ´ 60 cm, 1990
Maggie James – Anamnéza (Lola Montez), kvaš na papíře, 56 ´ 57 cm, 1990
Glyn Jones – Interier, olej na plátně, 175 ´ 170 cm, 1989
Kieran Lyons – Planý poplach, inkoust na papíře, 87 ´ 227 cm, 1990
Philip Nicol – Němý, olej na dřevě, 47 ´ 56 cm, 1990
Tom Piper – Námořník, dřevoryt, 38 ´ 30 cm
Peter Prendergast – Gerlanova zahrada I, polyvinyl-acetát na papíře, 91 ´ 122 cm, 1989
Michal Punt – Sutury, koláž, každá 25 ´ 20 cm, 1989
Christopher Shurrock – Přítmí, dřevěný panel, akrylová barva, olověný oltářní stupeň, 51 ´ 57 ´ 7 cm, 1987
David Tinker – Styxský noční převoz, akryl na plátně, 100 ´ 150 cm
William Powell Wilkins – Zátiší: tři číše Lucy Rie, olej na plátně, 94 ´ 125 cm
Emrys Williams – Na vycházce – Jarní den
Michael Williams – St. Ann's Head od Vomit Point, akvarel, 87 ´ 73 cm, 1987
Josephine Coy – Hlava ducha II, kombinace různých výrazových prostředků v uměleckém záměru, 152 ´ 137 cm, 1990
Od r. 1986, kdy se ve Vaší zemi uskutečnila naše první výstava, jsme s potěšením přivítali ve Walesu nejednu návštěvu z Československa. Byli to Vaši výtvarní umělci, kunsthistorici a uspořádali jsme výstavy Vašich maliřů, z nichž jmenujeme především pány Baucha a Wielguse. Těšíme se a se zájmem budeme očekávat další expozice československých umělců ve Walesu. Poznání práce umělců žijících v zemi v srdci Evropy nás může určitě obohatit.
Jako odpověď na velkorysé pozvání Vašeho ministerstva kultury uskutečňujeme druhou výstavu obrazů velšských malířů v Československu. Toto pozvání jsme mohli přijmout díky pomoci a radám Umělecké rady Walesu a Britské Rady. Mezi vystavovanými díly jsou obrazy čtyř výtvarníků, kteří ve Vaší zemi vystavují poprvé.
Podobné výměnné akce v oblasti umění, a to zejména takové, které nemají jazykové bariéry, rozšiřují vzájemné poznávání, upevňují oboustrannou důvěru a prohlubují přátelství mezi národy.
Arthur Giardelli
vedoucí Skupiny 56
INTRODUCTION
Since our exhibition in 1986 we have enjoyed in Wales further visits from Czechoslovakia. We have welcomed artists, art historians and exhibitions by Bauch and Wielgus, amongst others, and also exhibitions presenting the crafts of Czechoslovakia. We look forward with great pleasure and interest to the Czech exhibitions soon to tour Wales. Our knowledge of the art of our own day in the heart of Europe is in this way being enriched.
In response to the generous invitation from the Ministry of Culture we now send our second exhibition to Czechoslovakia. Four artists who did not show with us in 1986 are included. We have been able to accept this invitation because of the help and advice given to us by the Welsh Arts Council and the British Council.
Such exchanges in the arts, especially those having no language barrier, extend our understanding, strengthen our trust and deepen the friendship between nations.
Arthur Giardelli
Chairman, 56 Group Wales
RHAGERWEINIAD
Ers ein harddangosfa ym 1986 rydym ni yng Nghymru wedi mwynhau ymweliadau pellach o Tsiecoslofacia. Rydym wedi croesawu arlunwyr, haneswyr celf ac arddangosfeydd gan Bauch a Wielgus, ymhlith eraill, a hefyd arddangosfeydd yn cyflwyno crefftau Tsiecoslofacia. Edrychwn ymlaen gyda phleser a diddordeb mawr at yr arddangosfa Tsiecaidd sydd i deithio Cymru yn fuan. Yn y modd hwn fe gyfoethogir ein gwybodaeth o gelf ein dyddiau ni yng nghalon Ewrop.
Mewn ymateb i'r gwahoddiad caredig o'r Weinyddiaeth Ddiwylliant rydym nawr yn anfon ein hail arddangosfa i Tsiecoslofacia. Cynhwysir pedwar arlunydd na fuont yn dangos gyda ni ym 1986. Bu'n bosib i ni dderbyn y gwahoddiad hwn oherwydd y cymorth a'r cyngor roddwyd inni gan Gyngor Celfyddydau Cymru a'r Cyngor Prydeinig.
Mae cyfnewidiadau fel hyn yn y celfyddydau, yn enwedig y rhai heb ffiniau ieithyddol, yn ymestyn ein deall, yn cryfhau ein hymddiried ac yn dyfnhau cyfeillgarwch rhwng cenhedloedd.
Arthur Giardelli
Cadeirydd, Grwp 56 Cymru
Překročit Offův val
Gwlad! Gwlad! Pleidiol wyf i'm gwlad;
Tra mor yn fur i'r bur hoff bau,
O bydded i'r hen iaith barhau…
Refrén velšské národní hymny zpívá o prastaré vlasti otců; její stěnou je moře, a dokud ta tu bude stát, nechť dávný keltský jazyk nikdy nezahyne.
Taková je „Má vlast“ našich hostů. Hrdá země, o níž všeobecně víme snad to, že se tu hraje dobrý fotbal (a ještě lepší rugby), pěstuje se sborový zpěv a mluví zcela nesrozumitelným jazykem. Málo, vlastně téměř nic nevíme o dějinách, dnešním životě v této zemi, také o výtvarném umění.
Tuto mezeru by, alespoň do jisté míry, měla odstranit výstava velšských umělců, kteří se sdružují ve Skupině 56 Wales.
Nechci dělat laciné a povrchní paralely, ale velští malíři, sochaři a grafici mívali podobné pocity, jako mohou dnes u nás mít výtvarníci slovenští, moravští či slezští. Kdysi pořádaly velšským umělcům výstavy instituce v Londýně a angličtí odborníci přijížděli do Walesu a vybírali to, co mělo být podle jejich názoru pravým velšským uměním – obrazy hor na severu a obrazy horníků ani se vracejí navečer domů z práce, samozřejmě za vydatného deště. Sami velšstí tvůrci byli jiného názoru. Měli za to, že velšské umění by mělo být především tím, co sami velšstí umělci cítí, že je jejich národním uměním. Proto v roce 1956 založili volné sdružení Grwp 56 Cymru a začali pořádat výstavy, jejichž základní ideou bylo prezentovat nezkresleně a bezprostředně jakou tvář a podoby má soudobé velšské výtvarné umění v kontextu svébytné velšské národní kultury.
Původně dvanáct umělců (jeden z nich, předseda a spoluzakladatel Skupiny Arthur Giardelli, oslaví 1. dubna osmdesátiny) začalo mezi sebe zvát velšské umělce a vystavovat v cizině. Na podzim 1986 byli se svými exponáty poprvé také v Československu (v Bratislavě, Karlových Varech, Brně a Košicích).
Kořeny vzájemného poznávání a styků našeho a velšského výtvarného umění jsou hluboké. Obrovskou práci ve prospěch české a slovenské kultury ve Walesu vykonala především Velšská společnost soudobého umění (Cymdeithas Gelfyddyd Gyfoes Cymru), která ve svých řadách sdružuje nadšené obdivovatele a zároveň také sběratele moderního evropského umění. Tato společnost podpořila uspořádání co do rozsahu a výběru dosud nepřekonané výstavy českého sochařství z období let 1867–1937 ze sbírek Národní galerie. Ve svých jedinečných prostorách ji na podzim roku 1983 instalovalo Velšské národní muzeum, jež zároveň plní funkci národní galerie Walesu. O rok později Společnost a Velšské národní muzeum připravily soubornou výstavu z díla malíře a grafika Oty Janečka, který před zahájením expozice obdržel prestižní Mezinárodní uměleckou cenu s medailí jako její první zahraniční laureát. O tomto významném ocenění se nás mnoho nepsalo, avšak význam gesta velšských přátel a obdivovatelů tohoto umělce a naší kultury je stále velký.
V roce 1985 připravili velšstí přátelé další výstavu, tentokrát zcela ze svých soukromých sbírek. V několika městech (Abertawe, Aberystwyth, Wrecsam) připravili ukázky z díla Jana Baucha, Jindřicha Wielguse, Oty Janečka, Milana Laluhy, Jiřího Koláře, ale i Otto Gutfreunda, Adolfa Hoffmeistera a Jana Preislera. Vzájemná spolupráce pak pokračovala samostatnými výstavami olejů a plastik Jana Baucha, kreseb Jindřicha Wielguse a keramiky Ivana Jelínka.
Richard Wilson, David Jones, Ceri Richards či Graham Sutherland patří k nejznámějším představitelům velšského malířství. Před pár lety se nabízela unikátní příležitost představit v Československu dílo Grahama Sutherlanda. Bývalo by šlo o jedinečné ukázky z jeho četných kreseb a grafik, které dosud nikdo nevystavoval a jež jsou dodnes shromážděny v místě odkazu tohoto skvělého umělce v jihozápadním Walesu. K dohodě nakonec nedošlo, a tak členové Skupiny 56 Wales jsou stále jedinými představiteli mnohotvárného, bezprostředního a rozvíjejícího se výtvarného umění z Walesu, s jejichž pracemi se opět můžeme u nás seznámit.
Koncem osmého století velšský král Offa nechal vybudovat podél východní hranice Walesu soustavu příkopů a valů, aby zemi ochránil před nezvanými vetřelci. Zbytky této gigantické stavby jsou na několika místech anglicko-velšského pomezí dosud patrné. Offův val, Offův příkop, se v průběhu staletí stal pro Velšany pojmem domova. Překročit Offův val znamená překročit práh domova a vydat se do světa. Lhostejno zda jde o první krok za humna rodného domu, či o cestu do Austrálie.
Skupina 56 Wales svou Offovu hranici překročila již dávno. Teprve nyní se stejná možnost nabízí také nám. Wales už není zemí, kde, jak napsal Karel Čapek, v Caernarvonu už na poště nevědí o naší zemi…
Velštinou jsem začal, stejně skončím:
Anwyl cyfeillion – CROESO!
ZDENĚK VANÍČEK
čestný člen
Skupiny 56 Wales
K výstavě Skupiny 56 Wales
Skupina 56 Wales je volným sdružením umělců, malířů, sochařů a grafiků, které spojuje tradice velšské národní kultury a živý zájem po společné výtvarné prezentaci doma i v zahraničí. Od svého založení uskutečnila Skupina více jak 150 společných výstav a to jak v malých vesnicích ve Walesu, Velké Británii, Irsku, ale také v Itálii, Holandsku, Francii a i v Československu.
18 profesionálních výtvarných umělců představuje tedy již podruhé v Československu a poprvé v Praze na sedm desítek výtvarných děl vzniklých převážně v posledních letech. Je to různorodá kolekce, jako tomu u takto početných skupin umělců bývá, ale zato nám dává možnost seznámit se s průřezem současné velšské výtvarné tvorby několika generací umělců v oblasti figurativní i nefigurativní malby, sochařství a grafického umění. Malířská tvorba je zastoupena několika proudy od poetického až abstraktního (např. u Davida Tinkera, Arthura Giardelliho) přes expresívní způsob malby (Josephine Coy, Sue Williams, Peter Prendergast) až po realistickou malbu dávající důraz na takřka architektonickou skladbu kompozice obrazu a jeho barevnost (William Powell Wilkins, Michael Williams).
To je ovšem pouze orientační naznačení šiře výtvarného zaměření a zájmu skupiny. Jinak je samozřejmě každý člen skupiny samostatnou tvůrčí individualitou se všemi charakteristickými osobními znaky své umělecké tvorby. V čele skupiny stojí již po léta dva ze zakládajících členů malíři Arthur Giardelli a David Tinker. Arthur Giardelli je přesedou Skupiny 56 Wales od roku 1959. Giardelliho reliéfní konstrukce jsou vytvářeny za pomoci přírodních materiálů, které jsou v ploše díla plasticky zvýrazněny barvou. Vystavené obrazy jsou inspirovány mořem a místem kde žije.
David Tinker, místopředseda skupiny působil po léta jako ředitei pro obor výtvarných umění na University College of Wales v Aberystwyth. Mimo poeticky a až orficky laděných obrazů vytvářených buď technikou akrylu na plátně, nebo na papíře se věnuje i sochařské práci, zejména v keramice.
Glyn Jones zaujme svým symbolistním renesančním způsobem malby odvozeným od jeho velké lásky k Itálii, kterou mnohokráte navštívil. Krucifix, madona s dítětem, benátské masky jsou častými motivy jeho kompozičně i barevně bohatých obrazů. William Powell Wilkins vychází ve svých obrazech zátiší, krajin i figurálních kompozicích z výdobytků pointilismu a navazuje volně na ně v pečlivě konstruované kompozici svých obrazů, kde kromě barvy je slunce a světlo vůbec základním fenoménem. Peter Prendergast zůstal věrný expresívní pastózní malbě postimpresionistického a fauvistického ladění. Žije v severním Walesu, který zobrazuje ve svých obrazech krajin se smyslem pro dramatičnost této krajiny a epičnost jejího výrazu. Kieran Lyons ve svých téměř barokních kresbách povyšuje lafety děl, interiéry hradů a rozviliny rokají na symboly doby a aktualizuje je. Josephine Coy je zaměřena na východní filosofii a její obrazy a kresby dělané expresívním a naratívním způsobem to jasně vyjadřují. Nedávný pobyt v Indii silně poznamenal její výtvarnou práci. Expresívním i když zcela jiným způsobem se vyjadřuje i Sue Williams, malířka osobnosti a intimity člověka. Maluje figurální kompozice ze současnosti plné výrazného pohybu a děje, který svazuje figury v prostorových kompozicích. Jako doplňujícího výtvarného prostředku využívá i koláže. Paul Davies studoval původně sochařství, ale věnuje se také malbě, kde v rozměrných strukturálně vytvářených obrazech malovaných s monumentálním cítěním pro zvládnutí prostoru a děje vytváří mnohdy aktuální až politická témata (Baltská republika). Litografie a lepty Toma Pipera, ředitele odd. grafiky na Fakultě výtvarných umění v Cardiffu, původem Američana žijícího trvale ve Walesu postihují podstatu současného civilního života, snaží se jít pod povrch běžných jevů a věcí a hledat štěstí člověka. Svět koláží a fotografií Michaela Punta je jak sám říká „pohledem z malého okna materialistického světa“.
Christopher Shurrock kombinuje malbu s reliéfním ztvárněním prostoru obrazu a používáním plastických materiálů jako jsou kovy, dřevo a jiné. Jeho cílem je imaginární krajina. Michael Williams zachycuje v realistických akvarelech z Walesu i Řecka, kam rád zajíždí místa ke kterým jej váží umělecké zážitky, ale zároveň je na svých obrazech studuje a analyzuje. Vyznačují se vysokou kvalitou náročné akvarelové techniky. Philip Nicol v nevelkých zátíších nastavuje výtvarně tvář světu ticha předmětů, které žijí vlastním životem tvarů, barev a vztahů. Maggie James maluje rychlým způsobem kvašovou technikou na papíře zátiší i figurální motivy. Je to žensky sugestivní a pocitová malba ústící ve výsledný dojem významu symbolů, jejich kompozice a řazení na obraze. Emrys Williams opakovaným zpracováváním stejného tématického okruhu skupin lidí na pobřeží moře spěje k syntéze, která může v budoucnu ústit do čistě abstraktní malby.
Ke skupině malířů se neodmyslitelně již po řadu let řadí i sochaři. Na současné výstavě se prezentují Peter Ellis a Harvey Hood. Peter Ellis výtvarně povyšuje hravost a vtip, pracuje s nekonečnou invencí a nadsázkou na mobilních i statických dílech, která parafrázují člověka a život se vší realitou. Harvey Hood je v lecčems podobný naší sochařce Magdaleně Jetelové, která významně zasáhla do oblasti monumentální dřevěné plastiky. Symbolizuje konstrukční základ myšlení ve dřevě. Má rovněž smysl pro přirozenou monumentalitu a sepětí díla s přírodním exteriérem.
Věřím, že výstava Skupina 56 Wales bude mít v naší zemi úspěch a setká se s hlubokým zájmem jak odborníků tak i široké uměnímilovné veřejnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat British Council a Welsh Arts Council za jejich aktivní spolupráci a pomoc při uskutečnění realizace výstavy.
Český i Velšský národ patří k malým evropským národům majícím ale prastarou kulturu i tradice. V tom jsou si obě země blízké a podobné. Vzájemné poznání a obohacování výtvarnou kulturou obou zemí přispěje jistě k naplňování myšlenky našeho nového sepětí s Evropou.
prosinec 1990
Jiří Karbaš
SUE WILLIAMS
Sue Williams se narodila v r. 1956 v Redruth (Cornwall). Studovala na Umělecko-průmyslové škole v Cardiffu, kde působila rovněž jako smluvní asistentka, a závěrečné zkoušky absolvovala v r. 1987. Od r. 1980 pracovala v Uměleckém studiu v Cardiffu. Pravidelně vystavovala své práce na celém území Spojeného království. K nejúspěšnějším výstavám patří výstavy v Belfastu, Bradfordu a v Londýně. Značnou část jejích obrazů zakoupil South Glamorgan County Council a soukromí sběratelé.
„Bylo to vědomé úsilí, abych vyjádřila detailní vztahy mezi svými kresbami a malbami, které jsem nikdy nepokládala za izolovaná díla. U svých obrazů nepokládám za prvořadou skladbu barev, nýbrž vedení linie, strukturu povrchu, prostorové řešení a sensualitu média. Téma obrazu vychází ze specifického životního prostředí, které označuji výrazem „kondiční prostor“, v němž se pohybuji a z něhož čerpám. Výrazu „kondiční prostor“ používám vědomě nejen jako označení fyzického, ale i psychického stavu. Tato „kondiční aktivita“ posiluje rovněž moji pracovní metodu v ateliéru, neboť přispívá k dosažení tvůrčího úspěchu. Stejně jako při tvorbě souboru „Bicykly“ jsem nucena i nyní pracovat rychle a spontáně, abych odpovídajícím způsobem reagovala na citlivost plátna.“
PAUL DAVIES
Paul Davies (Becca) se narodil a dosud žije v místě, kde úpatí starověkých a mlhou zahalených Kamrických hor omývají vody Atlantského oceánu. Studoval malířství, sociální vědy a design. Svá díla vystavoval nejen ve Velké Británii, ale i v zahraničí a realizoval množství velkých zakázek.
„Jsem toho názoru, že jedním z nejprvořadějších úkolů umělce v zemi jako je Wales je ochrana a oslava jejích malých a ohrožených komunit, životního prostředí a kultury.“
PETER ELLIS
„Těší mne, že umělecká tvůrčí činnost nerozlučně souvisí s invencí, obrazotvorností a s hravostí, které společně působí na emociální prostor, v němž se denodenně pohybujeme. Moje výtvory jsou ovlivňovány komičnem, vulgaritou a pozorováním častokrát vyjadřované banality lidských vztahů. Bronzové odlitky z mé dílny představují především předměty každodenní potřeby. Bronzového Člověka ztělesňuje taliř s librou párků, které fascinují lhostejného měšťáka. Rodeo je oslavou sebe sama. Odlitek Varhany jsou vytvořeny žárovkou vyrůstající z pastináku, kterážto kombinace symbolizuje zdroj nového druhu energie. Ostrov je ztělesněním ducha, který nás neustále popohání z místa na místo a Stopy Tracy vycházejí z prožitých okamžiků v rodinném kruhu s mladou přítelkyní, které mne navždy poznamenaly.“
ARTHUR GIARDELLI
Arthur Giardelli se narodil v Londýně a studoval na universitě v Oxfordu. V r. 1973 získal ve Walesu titul bakaláře svobodných umění a v r. 1985 mu byla udělena stříbrná medaile Československé společnosti pro mezinárodní styky. S jeho obrazy se můžeme setkat v Národním muzeu ve Walesu, v Národních galeriích v Praze a v Bratislavě a v Obrazové galerii Tate v Londýně.
„Žiji v blízkosti jednoho ze zálivů Atlantského oceánu, kde maluji především akvarely s motivy moře a jeho pobřeží. Snažím se o trojrozměrné ztvárnění svých dojmů použitím dřeva, papíru, pytloviny a lastur nalezených na břehu moře, a tyto materiály doplňuji součástkami odložených nástěných hodin a hodinek. Kombinace pozůstatků mořských tvorů s nefunkčními detaily časostrojů mají připomínat nezměřitelnost doby vzniku moří.“
HARVEY HOOD
Harvey Hood žije od r. 1973 ve Wye Valley, kde se usídlil po ukončení studií v Birminghamu a na Královské fakultě uměleckých řemesel v Londýně. V r. 1983 založil v městečku Reglan Mezinárodní sochařskou dílnu, do níž zve nadané zahraniční sochaře, kteří pracují po jeho boku. V uplynulých pěti letech vystavoval množství svých prací doma a v zahraničí. Loni byl pozván do Polska, kde vedl dvě mezinárodní symposia, na nichž vytvořil dvě exteriérová sousoší.
„Moje dvě vystavovaná díla zosobňují můj umělecký vývoj do r. 1990. „Čtyřstěn“ (Tetrahedron) symbolizuje myšlení a jeho konstrukční základ znázorňuje výzkum a strukturu tohoto stavu. „Soudné oko“ (fhe Discerning Eye) vyjadřuje mou zaujatost pro vnímání dějů ve vnitřním a vnějším světě.“
MAGGIE JAMES
Maggie James se narodila v r. 1956 v Cardiffu. Vystudovala Polytechniku a Královskou fakultu uměleckých řemesel v Newcastle a po ukončení studií se znovu vrátila do svého rodného města. Zúčastnila se mnoha výstav ve Spojeném království společně s dalšími členy Skupiny 56. Její poslední výstava byla uspořádána v Galerii Oriel v Cardiffu.
„Tyto kvaše na papíře jakoby se kymácely kolem pně stromu. Nevím, z čeho tento pocit pramení, ale cosi mi napovídá, že obdobné prožitky měl již někdo jiný přede mnou.
Lebky objevující se v těchto malbách souvisejí s historkami, které mají působit jako memento mori.
GLYN JONES
Glyn Jones se narodil v r. 1936 v Rhondda Valley a studoval na Fakultě výtvarných umění v Cardiffu a na Sladeově škole uměleckých řemesel. Od r. 1972 byl rektorem Fakulty výtvarných umění v Cardiffu. Zúčastnil se samostatných výstav v Cardiffu, Londýně a v New Yorku, stejně jako společných výstav ve Velké Británii a v Evropě. Jeho obrazy jsou ve sbírkách Národního musea ve Walesu, ve Velšské umělecké besedě, v Umělecké společnosti současných výtvarných umělců Walesu, v Galerii South Glamorgan, na universitě a v galerii Glynn Vivian ve Swansea a ve Slovenské národní galerii.
KIERAN LYONS
Kieran Lyons se narodil r. 1946 a v současné době se věnuje pedagogické činnosti na Gventově Vysoké škole výtvarných umění. Je absolventem Bathovy Akademie výtvarných umění Yalské university. Na této výstavě jsou instalovány jeho čtyři velké obrazy.
„Mezi mými nedávnou namalovanými obrazy je patrný rozhodný tvůrčí okamžik, když jsem ztvárnil dělostřeleckou houfnici tak, jakoby byla rozpůlena, přičemž její druhá půlka je na odděleném archu.“
PHILIP NICOL
Philip Nicol se narodil v r. 1953. Po absolvování Vysoké školy výtvarných umění v r. 1976 se zabýval intenzívně malířstvím, stejně jako pedagogickou činností na školách uměleckého směru. V r. 1984 získal ve Stuttgartu umělecké studijní stipendium a ve stejném roce byly některé jeho práce zařazeny do „Britské umělecké výstavy“. Měl několik samostatných výstav ve Walesu a v Anglii, a zúčastnil se rovněž několika skupinových výstav na území Spojeného království. Žije a pracuje v Cardiffu.
„Tyto obrazy jsou pokračováním série zachycující jednotlivé nebo párové předměty. Překvapuje mne didaktická implikace dvou dotýkajících se předmětů, udivuje mne možnost zobrazení jejich souvztažnosti a žasnu nad tím, jak se psychologické faktory vtírají do jejich „nehybnosti“. Toto vzájemné ovlivňování inspiruje k mnoha metaforickým možnostem ironizování či jemného humoru. Nakonec tu je ona skutečnost, skutečnost předmětu, jeho poklidnost, a dokonce když se zaposloucháte…“
TOM PIPER
Tom Piper se narodil v r. 1942 v USA. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu a po ukončení studií a získání titulu „Mistr svobodných umění“ se začal v r. 1960 angažovat v oblasti grafiky. Tom Piper přišel do Anglie v r. 1972 a v Ruskinově škole maliřství v Oxfordu založil sekci grafiky. Své poznatky předával zájemcům o grafiku na mnoha místech Spojeného království. V součašné době je ředitelem oddělení grafiky na Fakultě výtvarných umění v Cardiffu. S jeho pracemi a odbornými zkušenostmi se měli možnost seznámit umělci v Jerusalému, Londýně a Dallasu.
„Tím, že jsem mohl žít a pracovat v několika světadílech jsem získal obrovské zkušenosti. Pokoušel jsem se vcítit do duševních stavů jiných lidí a hovořil jsem s nimi o primárních motivech, které přispívají k zlidštění životních podmínek. Tak například můj grafický list Štěstí se snaží najít záhadnou a podrážděnou atmosféru Středního východu. Obdobně litografie Šamanství a jeho neobvyklé vášně inspirovaly řadu vyobrazení, která zkoumají podstatu primitivního strachu a pověr.“
PETER PRENDERGAST
Peter Prendergast se narodil v r. 1946 jako syn horníka v Abertrider (Jižní Wales). Vystudoval Fakultu výtvarných umění v Cardiffu, Sladeovu školu uměleckých řemesel a Lidovou universitu. Od r. 1970 žije v severním Walesu, kde přednášel na různých školách uměleckého směru. Zúčastnil se několika samostatných výstav včetně Velké putovní výstavy v r. 1982. Jeho obrazy se nacházejí v mnoha veřejných sbírkách, Tateovu galerii nevyjímaje. Jeho agentem je londýnská firma Thomas Agnew and Sons.
MICHAEL PUNT
Michael Punt se narodil v r. 1946 a v současné době žije v Cloucestershire. Studoval na sochařském oddělení Bathovy Akademie výtvarných umění a po vystudování přednášel na Northern Polytechnic and Gwent College of Higher Education. Před nedávnem se začal zabývat teorií filmů a jejich výrobou. Natočil několik 16 mm filmů a na universitě East Anglia přednáší teorii filmu. Kromě koláží a fotografií, které zde vystavuje, se zajímá o elektroniku. Jeho práce z tohoto oboru lze spatřit ve výstavních sálech benátského Biennale a v Museu moderního umění v Paříži. Samostatné výstavy měl v Demarcově galerii a v galeriích Arnolfini, Oriel a Ikon.
CHRISTOPHER SHURROCK
Narozen v r. 1939, vystudoval Umělecko-průmyslovou školu a od r. 1960 se věnuje postgraduálnímu studiu, které zakončil získáním diplomu Mistr svobodných umění. Ve stejné době se stává poradcem a studijním vedoucím oddělení malířství na universitě v Bristolu. V současné době je docentem Studijní nadace. Jeho obrazy lze nalézt v Národním museu Walesu, ve velšské Umělecké besedě, ve slovenské Národní galerii a v dalších mezinárodních sbírkách.
„Předkládané čtyři malé panely, na nichž jsem pracoval několik let, tvoří část souboru zachycujícího krajinu vzpomínek, mýtů a poesie. Vznikaly užitím malby a reliéfových struktur, jimiž je olovo, měď, dřevo a jiná média. Uspořádání, které zahrnuje baldachýn a oltářní stupeň, uvádí do souvislosti specifický prostor, kterým byl uveden tento soubor.“
DAVID TINKER
David Tinker působí ve Walesu od r. 1949, kdy vystudoval londýnskou Sladeovu školu uměleckých řemesel. Zabýval se a zabývá se malířstvím, sochařstvím a jevištním designem. Působil na Umělecko-průmyslové škole v Cardiffu, na katedře umění University ve Walesu a poté zastával funkci ředitele Studia vizuálního umění v Aberystwyth. V současné době žije v Cardiffu. David Tinker vystavoval se Skupinou 56, jejímž byl zakládajícím členem. Měl rovněž několik samostatných výstav, z nichž poslední byla uskutečněna v r. 1987 na universitě v Lancesteru. V r. 1989 pracoval na zakázce pro velšské Lidové museum v Cardiffu, pro které namaloval šest obrazů. Jeho poslední zakázkou, kterou dokončil v září 1990, bylo vytvoření sochařského portrétu hlavy profesora Johna Pathy, bývalého přednosty geriatrického oddělení velšské lékařské fakulty.
WILLIAM POWELL WILKINS
William Powell Wilkins se narodil v r. 1938. Častokrát vystavoval v New Yorku i v ostatních městech USA, stejně jako v Londýně. Jeho jméno se objevilo v knize Charlese Jencka „Postmodernismus“. Kromě malířství se věnuje okrasnému zahradnictví a scénografii (zejména Janáčkových děl). Je předsedou velšského Historického zahradnického trustu.
„Každé umění je závislé na společenských zvyklostech, které plně uznávám. Nezávisle na obsahu svých maleb, které respektují rovnováhu barev, mne velice zajímá otázka účinnosti světla, a různorodé zásady malování v ateliéru, ať již jde o figurální či jiný druh malby. Mým dalším tvůrčím zájmem je různorodost tvorby, jíž se věnuji.“
EMRYS WILLIAMS
Emrys Williams se narodil v r. 1958 v Liverpootu, odkud se později přestěhoval do severního Walesu. Studoval na Sladeově Škole uměleckých řemesel a po jejím absolvování získal studijní stipendium ve Francii. V následném období se usadil v Colwyn Bay, kde nyní žije a pracuje. V r. 1982 získal první cenu na výstavě Johna Moorese v Liverpoolu a v r. 1988 se stal vítězem na výstavě Royal Overseas League. V Anglii a Walesu měl sedm samostatných výstav.
„Moje obrazy ze součastnosti tvoří soubor opakujících se prvků, jako např. šachové figurky pohybující se podle určitého vnitřního uspořádání, dále skupiny osob, člunů, mraků a mořských vln, které se proměňují tak, že vzniká syntetická představa původní podoby. Mým snem je vytvářet obrazy, které působí v několika polohách zachycujících abstraktní život, jenž zahrnuje víc než danou představu.“
MICHAEL WILLIAMS
Michael Williams se narodil v r. 1936 v Pathně (Indie).
Studoval historii na Oxfordské universitě a malířství a dějiny umění v Paříži. Lze však o něm říci, že se k svým bohatým poznatkům dopracoval jako neúnavný samouk. Vyučoval na Akademii výtvarných umění Sv. Martina, na Goldsmithově Umělecko-průmyslové škole v Londýně a v současné době působí jako hostující pedagog na Umělecko-průmyslových školách v Cheltenhamu a Gloucesteru. V posledních letech se věnuje rovněž publicistické činnosti v oblasti výtvarného umění. Jeho rozhodnutí přestěhovat se z Londýna natrvalo na venkov mělo za následek hluboký převrat v jeho myšlení a v umělecké tvorbě. V předchozích čtyřech letech navštívil dvakrát Řecko, kde se věnoval především ztvárnění krajinářských motivů. V r. 1988 vystavoval své akvarely v londýnské galerii výtvarných umění Austina Desdemonda, mezi nimiž byly i čtyři zde prezentované obrazy.
„Moje obrazy zkoumají určitá místa, která pro mne mají především poetický a imaginární význam, a které ztělesňují myšlenku ekologických souvislostí se vším co nás obklopuje a v čem žijeme.“
JOSEPHINE COY
Josephine Coy se narodila v Northamptonshire-Eydonu. Později se její rodina přestěhovala na pobřeží Jižního Walesu, kde začala studovat malířství na škole výtvarného umění ve Swansea. Krátce po absolvování této školy byla přijata ke studiu v malířském ateliéru Bushey v Hertfordshiru, kde před mnoha lety malovala Emily Carr. Výtvarná díla z tohoto období se nacházejí v soukromé sbírce v Londýně. V současné době žije ve Walesu a od roku 1984 měla deset samostatných výstav v Anglii a Walesu. V roce 1989 jí vyslal Welsh Arts Council na studijní pobyt v Indii.
Některé z galerií, v nichž skupina vystavovala
National Museum – Wales
National Lebrary – Wales
Glynn Vivian Art Gallery – Swansea
Museum and Art Gallery – Newport
Welsh Arts Council Gallery – Cardiff
University of Wales galleries: Cardiff, Aberystwyth, Swansea, Bangor
Mostyn Art Gallery – Llandudno
Crosvenor Gallery – Londýn
Whitworth Gallery – Manchester
City Museum and Art Gallery – Worcester
McLellan Galleries – Glasgow
Richard Demarco Gallery – Edinburgh
Arts Council Gallery – Belfast
Municipal Gallery of Modern Art – Dublin
Musée des Beaux Arts – Nantes
Musée de la Poste – Amboise
Municipal Gallery of Modern Art – Bologna
Murgmeister-Ludwig-Reichert-Haus – Ludwigshafen am Rhein
Bols Taverne – Amsterdam
Mirbachov Palác, Bratislava, Brno, Karlovy Vary a Košice
Swiss Cottage Library – London
| 1. | Josephine Coy | Hlava ducha II | kombinovaná technika | 1990 | |
| 2. | Josephine Coy | Hrana vody | kombinovaná technika | 1990 | |
| 3. | Josephine Coy | Praotec pravil… | kombinovaná technika | 1989 | |
| 4. | Josephine Coy | Konverzace | kombinovaná technika | 1989 | |
| 5. | Paul Davies | Keltská žena | kombinovaná technika | 1986 | |
| 6. | Paul Davies | Metafyzický cirkus | kombinovaná technika | 1988 | |
| 7. | Paul Davies | Mabuchodonosor | kombinovaná technika | 1988 | |
| 8. | Paul Davies | Baltická republika | smaltovaná mozaika | 1989 | |
| 9. | Peter Ellis | Člověk | bronz | 1989 | |
| 10. | Peter Ellis | Ostrov | bronz | ||
| 11. | Peter Ellis | Rodeo | bronz | 1990 | |
| 12. | Peter Ellis | Stopy Tracy | bronz | 1989 | |
| 13. | Peter Ellis | Varhany | bronz | 1989 | |
| 14. | Arthur Giardelli | Čas a mořské slapy | kombinovaná technika | ||
| 15. | Arthur Giardelli | Mezi mořskými slapy u Freshwater West. | kombinovaná technika | ||
| 16. | Arthur Giardelli | Moře je ostřím pevniny | kombinovaná technika | ||
| 17. | Arthur Giardelli | Moře má množství hlasů | kombinovaná technika | 1989–90 | |
| 18. | Harvey Hood | Čtyřstěn jako nástroj myšlení | jasanové dřevo | 1990 | |
| 19. | Harvey Hood | Soudné oko | dřevo a železo | 1990 | |
| 20. | Maggie James | Sibiřský expres | kvaš na papíře | 1990 | |
| 21. | Maggie James | Anamnéza (Pashovar) | kvaš na papíře | 1990 | |
| 22. | Maggie James | Anamnéza (Lola Montez) | kvaš na papíře | 1990 | |
| 23. | Maggie James | Anamnéza (Ragama) | kvaš na papíře | 1990 | |
| 24. | Glyn Jones | Vinná réva | olej a akryl na papíře | 1987 | |
| 25. | Glyn Jones | Interier | olej na plátně | 1989 | |
| 26. | Glyn Jones | Kostelní pult | kombinovaná technika | 1990 | |
| 27. | Glyn Jones | Festival | kombinovaná technika | 1990 | |
| 28. | Glyn Jones | Zvěstovatel | kombinovaná technika | 1990 | |
| 29. | Kieran Lyons | Ztracená bitva | inkoust na ssacím papíře | 1985 | |
| 30. | Kieran Lyons | Setkání se Stvořitelem | inkoust na papíře | 1989 | |
| 31. | Kieran Lyons | Planý poplach | inkoust na papíře | 1990 | |
| 32. | Kieran Lyons | Rudý | inkoust a tužka na papíře | 1990 | |
| 33. | Philip Nicol | Tkáň | olej na dřevě | 198 | |
| 34. | Philip Nicol | Krabice | olej na plátně | 1989 | |
| 35. | Philip Nicol | Němý | olej na dřevě | 1990 | |
| 36. | Philip Nicol | Hrana | olej na plátně | 1990 | |
| 37. | Tom Piper | Štěstí | litografie | ||
| 38. | Tom Piper | Dopravní ruch | lept/akvatinta | ||
| 39. | Tom Piper | Symboly Newportu I | litografie | ||
| 40. | Tom Piper | Šarlatánství | litografie | ||
| 41. | Tom Piper | Námořník | dřevoryt | ||
| 42. | Peter Prendergast | Gerlanova zahrada I | polyvinyl-acetát na papíře | 1989 | |
| 43. | Peter Prendergast | Gerlanova zahrada II | olej na plátně | 1989 | |
| 44. | Peter Prendergast | Maják v South Stack | olej na plátně | 1989 | |
| 45. | Michal Punt | Sutury | koláž | 1989 | |
| 46. | Michal Punt | Umělé dýchání | fotografie | 1986 | |
| 47. | Michal Punt | Jazyková touha | fotokopie na acetátu | 1990 | |
| 48. | Christopher Shurrock | Nemesis | dřevěný panel, akrylový pigment, olovo | 1989 | |
| 49. | Christopher Shurrock | Přítmí | dřevěný panel, akrylová barva, olověný oltářní stupeň | 1987 | |
| 50. | Christopher Shurrock | Eumenidy | dřevěný panel, akrylový pigment | 1983–1990 | |
| 51. | Christopher Shurrock | Camenae | dřevěný panel, akrylový pigment, olovo | 1990 | |
| 52. | David Tinker | Mořské pobřeží v Sussexu | akryl na plátně | ||
| 53. | David Tinker | Styxský noční převoz | akryl na plátně | ||
| 54. | David Tinker | Nový Babylón | akryl na plátně | ||
| 55. | David Tinker | Podzimní píseň | akryl na plátně | ||
| 56. | William Powell Wilkins | Zátiší: tři číše Lucy Rie | olej na plátně | ||
| 57. | William Powell Wilkins | Zátiší: bílý stůl | olej na plátně | ||
| 58. | William Powell Wilkins | Vstávající postava | olej na plátně | ||
| 59. | William Powell Wilkins | Florence Spencer | olej na plátně | ||
| 60. | Emrys Williams | Bez názvu, I | olej na plátně | 1989–90 | |
| 61. | Emrys Williams | Bez názvu, II | olej na plátně | 1989–90 | |
| 62. | Emrys Williams | Bez názvu, III | olej na plátně | 1989–90 | |
| 63. | Emrys Williams | Bez názvu, IV | olej na plátně | 1989–90 | |
| 64. | Michael Williams | St. Ann's Head od Vomit Point | akvarel | 1987 | |
| 65. | Michael Williams | Schody ve West Blockhouse, St. Ann's Head | akvarel | 1987 | |
| 66. | Michael Williams | Observatoř v St. Ann's Head | akvarel | 1987 | |
| 67. | Michael Williams | Hrana dřeva | akvarel | 1988, neprodejná | |
| 68. | Sue Williams | Konec cesty | olej a vosk na plátně | 1989 | |
| 69. | Sue Williams | Vypětí | olej, vosk a koláž na plátně | 1990 | |
| 70. | Sue Williams | Síla proti přitažlivosti | olej a vosk a koláž na plátně | 1990 |
Vydalo Ministerstvo kultury České republiky ve spolupráci s nakladatelstvím PETIT.
Náklad 1 000 výtisků.
Vytiskla tiskárna BETA, Opletalova 21, Praha 1
