RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK 32 Josef Klouček 1909–1943
Rabasova galerie v Rakovníku Výstavní síně RG 18. června–13. srpna 1995 vernisáž 18. června 1995 v 10.00 h Josef Klouček Na hřišti u sokolovny v Rakovníku Mezi rakovnickými Sokoly V průvodu Sokolů v Jesenici Na všesokolském sletu v Praze S rakovnickými Sokoly Při stavbě chaty Při stavbě chaty Na letním dětském táboře Na letním dětském táboře Věznice ve Waldheimu V uniformě československé armády V zásobovacím komandu na dvoře u Tůmových v Pravčicích u Terezína	Nebývá zvykem, aby se galerie zabývala nedozrálým umělcem, nadto v přísném soudu nanejvýš dobře poučeným diletantem. Dovolte nám však zcela výjimečně z tohoto pravidla vybočit.      Představujeme Vám totiž osobnost, která si naši pozornost zaslouži pro svůj mimořádný osud.      Josef Klouček se narodil 4. dubna 1909 v Rakovníku. Jeho otec, řezník, Antonín Klouček a matka Anna, rozená Milerová se přistěhovali do města z nedalekého Sence. Vyrůstal ve společnosti bratra Václava, sestry Růženy a party kluků s nimiž si našel společnou zálibu ve sportu v Sokole. Do škol chodil v Rakovníku, na reálce maturoval roku 1928. Na rakovnické reálce tehdy vyučovala slavná dvojice malířů František Lexa a Rudolf Puchold. U nich získal první a vlastně jediné umělecké školení a hlavně hluboký zájem a trvalou zálibu ve výtvarničení.      Při volbě budoucí životní kariéry se však rozhodl pro učitelství. Po čtyřech letech studia na Univerzitě Karlově v Praze se roku 1932 stal středoškolským profesorem tělesné výchovy a zeměpisu. Zbývalo jen si odsloužit vojnu na Slovensku (do zálohy se vrátil jako poručík dělostřelectva) a už mohl nastoupit do učitelské praxe.      První místo dostal roku 1934 ve Slabcích. Učil přírodopis a s velkou energií se vrhl do spolkového života, k divadlu a hlavně do Sokola.      Sokolem byl už od dětství, ale teď se vrací jako tělocvikář vyzbrojený teoretickými znalostmi, jako odborník cítí, že může v mnohém pomoci. Přednáší, píše články o významu a fyziologických účincích tělesných cvičení, o skladbě cvičebních hodin. Záhy je za svou aktivitu odměněn, volí ho župním vzdělavatelem.      Pro zdatného Sokola se brzy našlo učitelské místo v Rakovníku a tak po roce přechází ze Slabec na dívčí školu (později na chlapeckou). Župa se připravuje na slet. Klouček postupuje výš, je zvolen druhým župním místonáčelníkem, vedoucím her a lehké atletiky. Jeho iniciativa nepolevuje, málokdo si uvědomuje že kupříkladu slavné škvárové hřiště „u sokolky“, kterým prošly generace rakovnických školáků, navrhl a realizoval on během letních prázdnin roku 1935. Vymýšlí sletová vystoupení, nacvičuje, organizuje. Musí ale snášet i drobné ústrky starších kolegů. O svém sokolském působení začal psát osobní kroniku. Po nadšených zápisech o svém vzestupu mezi roky 1933–35 se do záznamů začíná vkrádat hořký podtón, a kronika končí symbolicky na přelomu roků 1935–36 vlepeným výstřižkem článku „Zajišťujeme svoji budoucnost“, ve kterém se jedná o tom, že je třeba aby starší uvolnili místo mladším.      Kloučkovi bylo dvacet šest a asi právě vystřízlivěl. Zdá se, že už Sokol pro něho nebude vším. V pětatřicátém roce se oženil s Johanou Prokšovou. Přesto pokračuje v práci, podílí se na budování letního tábora v Děčích (tábor byl roku 1946 pojmenován po něm). Postupuje ve funkcích – nakonec je v roce 1938 náčelníkem rakovnické župy československé obce sokolské.      Neomezoval ani svoje výtvarné záliby, kreslí a maluje, chodí na výstavy a dokonce i s určitými uměleckými ambicemi fotografuje. Lásku k umění přenášel na své žáky, zvlášť potom, co přešel roku 1938 na Obchodní akademii a učil už dospělejší děti.      Jeho obrazy jsou dnes rozesety po rakovnických rodinách. Z toho co jsem viděl soudím, že hlavní inspiraci nacházel v expresivnější malbě z přelomu století. Měl velkorysý rukopis, využíval prudké světelné kontrasty v plošném rozvrhu obrazu, ale celkem harmonický kolorit. Maloval hlavně krajinky, kromě volné přírody i studie architektury vedené národopisným zájmem. Zvláštní polohou jeho talentu byla schopnost výtvarné zkratky v portrétní karikatuře.      Když mu bylo třicet, měl dobré zaměstnanání, narodilo se mu první dítě, dcera Jana, měl před sebou šťastnou a slibnou budoucnost. Pak se vše osudově změnilo.      V květnu r. 1939 byl přizván na poradu tří důstojníků rozpuštěné československé armády. Josef Šulc, František Helvín a Josef Kotásek začínali organizovat podzemní vojenský útvar, který měl být součástí lounského pluku včleněného do severozápadní oblasti (vedené Františkem Kravákem) celonárodní armády. Organizace vstoupila do historie pod názvem „Obrana národa“, většinou ji tvořili bývalí aktivní a záložní důstojníci a vojáci, činovníci i prostí členové Sokola, kteří neztratili vlastenecké vědomí a nesmířili se s okupací Československa.      Připravovali se na opětné převzetí moci po odcházející německé armádě. Počítali s rychlou porážkou fašistického Německa jen co se pokusí zaútočit na některého spojence Francie nebo Británie a proto se ani nepřipravovali na dlouhý podzemní boj.      Klouček měl za úkol zformovat první ze čtyř rakovnických rot. Jeho zástupcem se stal Josef Cífka, velitelem první čety Jaroslav Šíma, druhé František Hercík a třetí velitelův bratranec Josef Klouček. Zástupci velitelů čet byli Josef Cífka v první a Jan Macák ve druhé.      Jednotka získala počátkem léta zbraně, pro které po neúspěšném pokusu o ukrytí ve městě (na hřbitově), našel Josef Klouček místo v lesích U Rozvědčíka. Jednotka rozvinula zpravodajskou aktivitu, pro kterou si vytvořila síť informátorů, posbírané poznatky přenášely vyšší složky armády do zahraničí.      Ještě před vánoci proniklo do sítě Obrany národa gestapo. Díky nedostatečnému utajení získalo brzy přehled o většině aktivistů a postupně je zatýkalo. Do Rakovníka přijeli vyšetřovatelé kladenské služebny Hans Quido Skalák, Friedhelm Shüttler a Rudolf Vlček 16. března 1940 s přesnými adresami členů velitelské skupiny. Odvezli Kloučkova kolegu z obchodní akademie, velitele Josefa Šulce a jeho druhého zástupce Františka Helvína. 21. 3.1940 byli zatčeni první zástupce velitele Josef Kotásek a velitel první roty Josef Klouček. 30. března gestapo zatklo jeho podřízené. Zatčené soustřeďovali na radnici, pak na četnické stanici v Prokopově ulici a odváželi na Kladno. Tady byli vyslýcháni. Gestapáci proti nim použili všechny metody psychického nátlaku i hrubého fyzického násilí. O činnosti skupiny se příliš mnoho nedozvěděli. Zatčení byli připraveni a vypovídali celkem jednotně tak, aby nevystavili nebezpečí další osoby, sami se hájili tím, že odbojové činnosti zanechali již 25. srpna minulého roku.      Po skončení výslechů byli internováni v kladenské sokolovně, tady se shledali s celým vedením západočeské oblasti Obrany národa. 3. července 1940 byl Josef Klouček převezen z Kladna do nově zřízené věznice v Terezíně. Umístili ho v cele č. 39 s Josefem Kotáskem a příslušníky Obrany národa z Berouna a Plzně. V terezínské Malé pevnosti vytvořil svoje asi nejproslulejší malířské dílo, když na příkaz věznitelů vyrýsoval v oblouku brány nápis ARBEIT MACHT FREI. Život v pevnosti byl i přes omezení svobody a nebezpečí brutálního zacházení ze strany dozorců ještě celkem snesitelný. Klouček byl v komandu, které zásobovalo potravinami důstojnickou jídelnu. Pohyboval se po okolí Terezína, přes známé sedláky, především rodinu Tůmovu a Němcovu v Pravčicích udržoval spojení s domovem, v balíčcích, které dostával, nechyběly potřeby na malování. Už na Kladně kreslil své spoluvězně a drobné žánrové obrázky z vězeňského života, v Terezíně svými obrázky vykupoval určitou benevolenci dozorců pro sebe i své společníky. Karikované podobizny i obrázky se pak stejnou cestou jako malířské potřeby dostávaly zpátky do Rakovníka. Nejucelenější sbírku dnes udržuje „Památník Terezín“, ale pro mnohé si po válce přišli portrétovaní potom co se vrátili z věznic a táborů.      Ve stanném právu v říjnu 1941 bylo zatčeno vedení rakovnického Sokola. 8. října J. Bříza, F. Janoušek, T. Pelčík, E. Klicpera potom E. Beránek, A. Nachtigal, nakonec 12. října F. Diepolt.      Po krátkém pobytu v kladenské sokolovně byli převezeni do Malé pevnosti v Terezíně. Tady jim zkušení „starousedlíci“ Klouček, Kotásek a Šíma pomáhali překonávat první problémy vězeňského života a udržovat spojení s domovem. Krátce nato, počátkem roku 1942 se však krutý osud sokolských činovníků naplnil. 15. ledna byli zařazeni do transportu, který končil v Osvětimi. V nelidských podmínkách vyhlazovacího tábora do půl roku všichni zahynuli.      Koncem roku 1941 skončilo vyšetřování rakovnické Obrany národa kladenským gestapem. Mezi 8. až 20. lednem 1942 byli svezeni do Prahy. Klouček byl transportován 15. nebo 16. ledna k vyšetřujícímu soudci JUDr. Armstovi na Karlově náměstí. Soudní výslechy byly ukončeny počátkem února a protože se očekávalo že vypracování obžalovacího spisu potrvá zase delší dobu, byla celá desetičlenná skupina 12. února 1941 transportována přes Berlín do Gollnova nedaleko Štětína. Tady byli vězni zpočátku umístěni na samotkách. Klouček v cele č. 291.      Později pracovali v komandech při zpracování dřeva a na polích. V nevlídné močálovité krajině a při chudé stravě se jejich zdravotní stav silně zhoršoval. První obětí z rakovnických byl Kloučkův bratranec, který zemřel 4. listopadu 1942.      22. prosince 1942 vyjel transport rakovnické skupiny k soudu do Drážďan. Šulc a Helvín byli odděleni při zastávce o vánocích v Berlíně a převezeni k soudu v Moabitu. V Berlíně se poprvé projevila Kloučkova tuberkulóza kterou, se nakazil v Gollnově. Při pokusu vykouřit cigaretu, kterou získal od berlínských šmelinářů uvězněných spolu s transportem, dostal záchvat kašle a jeho nemoc se začala prudce zhoršovat. Na silvestra dorazili do Drážďan, v únoru byl odsunut na blok č. 18 tuberkulózního oddělení káznice ve Waldheimu a 13. dubna 1943 zde zemřel. Pochoval ho na vězeňském hřbitově spoluvězeň Otto Klička.      Ještě čtvrtého června s ním a jeho šesti druhy byl zahájen proces, ve kterém byli odsouzeni za zločiny proti říši na tři až šest let vězení.       1.    Portrét muže  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 2.    Jaroslav Kukla  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 3.    Vojtěch Vácha  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 4.    Portrét muže  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 5.    Josef Smazal  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 6.    František Autropen  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 7.    ing. Vladimír Pacholík  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 8.    Rudolf Szoboslay  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 9.    Gustav Šála  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 10.    Josef Staněk  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 11.    Jaromír Halbhubr  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 12.    Otakar Hlaváček  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 13.    Josef Vanžura  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 14.    Vězeň Ulbrecht  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 15.    Pavel Hůlka  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 16.    Antonín Novák  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 17.    Vězeň Üblacker  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 18.    Karel Vystych  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 19.    Václav Foukal  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 20.    Robert Kubík  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 21.    Stanislav Štýbr  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 22.    František Vincenci  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 23.    MUDr. Jiří Jelínek  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 24.    Josef Moutelík  tužka, papír  29,5 ´ 20,5 cm  1940 25.    Josef Švestka  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  1940 26.    Václav Kozler  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  27.    Karel Prášil  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  28.    Karel Janota  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  29.    Gustav Hlaváček  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  30.    Václav Macháček  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  31.    Staněk učí Náčelu a Průšu zacházet se silostrojem  perokresba, papír  22 ´ 30 cm  32.    Vězeň Hlaváček  perokr. ink., papír  30 ´ 22 cm  33.    Gustav Hlaváček  perokr. tuší, papír  30 ´ 22 cm  34.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  35.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  36.    Radulka úřaduje  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  37.    Vězeň Průša  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  38.    Cyril Buzek  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  39.    Karel Nový  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  40.    Karel Drtina  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  41.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  42.    Bohumír Podlezl  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  43.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  44.    Josef Maxa  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  45.    JUDr. Lad. Kliment  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  46.    Vězeň Stříbrný  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  47.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  48.    Jiří Foukal  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  49.    Vězeň Viktorin  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  50.    Karel Petráček  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  51.    Rudolf Rajnyš  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  52.    Vězeň Houra  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  53.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  54.    Vězeň  tužka, papír  31 ´ 23,5 cm  55.    Karel Koubek  tužka, papír  29 ´ 20 cm  56.    Karikatura staršího vězně  tužka, papír  20 ´ 15 cm  57.    Frant. Svoboda  tužka, papír  20 ´ 15 cm  58.    Josef Skalák  tužka, papír  20 ´ 15 cm  59.    Josef Baše  tužka, papír  20 ´ 15 cm  60.    Karel Utratil  tužka, papír  20 ´ 15 cm  61.    Břetislav Horák  tužka, papír  20 ´ 16 cm  62.    Jan Střeleček  tužka, papír  20 ´ 16 cm  63.    Jan Kolář  tužka, papír  20 ´ 16 cm  64.    Josef Kotěborský  tužka, papír  20 ´ 16 cm  65.    Ladislav Roučka  tužka, papír  20 ´ 16 cm  66.    ing. Jaroslav Fukátko  tužka, papír  22,5 ´ 19 cm  67.    MUDr. Vraštil  tužka, papír  20 ´ 16 cm  68.    Vězeň  tužka, papír  22,5 ´ 19 cm  69.    Vratislav Prokš  tužka, papír  22,5 ´ 19 cm  70.    Václav Kácovský  tužka, papír  22,5 ´ 19 cm  71.    Jaroslav Volf  tužka, papír  22,5 ´ 19 cm  72.    Vězeň při úklidu  tužka, papír  26 ´ 19 cm  73.    Vězeň  tužka, papír  21 ´ 17 cm  74.    Vězeň  tužka, papír  23,5 ´ 19,5 cm  75.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  76.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  77.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  78.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  79.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  80.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  81.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  82.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  83.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  84.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  85.    Karel Petráček  komb. tech., papír  17,5 ´ 13,5 cm  86.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15 cm  87.    Jan Týml  tužka, papír  22 ´ 15 cm  88.    Jan Kubíček  tužka, papír  22 ´ 15 cm  89.    Vězeň  tužka, papír  24 ´ 16 cm  90.    Vězeň  tužka, pastelka, papír  24 ´ 16 cm  91.    Vězeň v temnici  perokresba tuší, papír  11 ´ 6,5 cm  92.    Postava vězně  perokresba tuší, papír  15 ´ 14 cm  93.    Vězeň  tužka, papír  27,5 ´ 20,5 cm  94.    Karikatura hlav tří vězňů  lav. per. tuší, papír  14,5 ´ 21 cm  95.    Vězeň  lav. per. tuší, papír  29,5 ´ 22 cm  96.    MUDr. Vraštil  lav. per. tuší, papír  26 ´ 22 cm  97.    Vězeň  lav. per. tuší, papír  29,5 ´ 21,5 cm  98.    Vězeň  lav per. tuší, papír  30 ´ 22 cm  99.    Josef Jáchym  lav. per. tuší, papír  23 ´ 16,5 cm  100.    Čeněk Horák  tužka, papír  23 ´ 16,5 cm  101.    Jaroslav Šmíd  tužka, papír  23 ´ 16,5 cm  102.    Josef Šmíd  tužka, papír  26 ´ 17 cm  103.    Vězeň  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  104.    Josef Kotěborský  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  105.    Antonín Kouble  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  106.    Josef Baše  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  107.    Vězeň  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  108.    Dr. Josef Moulis  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  109.    MUDr. Jan Konopík  rudka, papír  22 ´ 16 cm  110.    Josef Pražák  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  111.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  112.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  113.    Oldřich Vyhnis  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  114.    Josef Novotný  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  115.    Josef Jirka  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  116.    Jaromír Lukavský  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  117.    Vězeň  tužka, papír  25 ´ 19 cm  118.    Vězeň Machulka  tužka, papír  26 ´ 17 cm  119.    Frant. Drda  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  120.    Karel Helmich  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  121.    Anton Beldík  tužka, papír  21 ´ 15,5 cm  122.    Vězeň  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  123.    JUDr. Gustav Burian  tužka, pastelka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  124.    Frant. Červený  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  125.    Frant. Raška  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  126.    JUDr. Jožka Konečný  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  127.    MUDr. Jan Konopík  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  128.    E. Burian  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  129.    Vězeň  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  130.    Vězeň  tužka, papír  19,5 ´ 14,6 cm  131.    Josef Žák  tužka, papír  23 ´ 19,5 cm  132.    Jaroslav Bayer  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  133.    Vězeň  lav. per. tuší, papír  26,5 ´ 22 cm  134.    Vězeň  per. tuší, papír  28,5 ´ 22 cm  135.    Vězeň  per. tuší, papír  26 ´ 22 cm  136.    Vězeň  lav. per. tuší, papír  26 ´ 22 cm  137.    Vězeň  tužka, papír  21,5 ´ 16,5 cm  138.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 19 cm  139.    Vězeň  tužka, papír  22 ´ 18 cm  140.    Vězeň  per. papír  23 ´ 16,5 cm  141.    Josef Bolka  per. tuší, papír  23 ´ 16,5 cm  142.    Dr. Frant. Kocourek  tužka, papír  20,5 ´ 16,5 cm  143.    ing. Josef Širc  lav. per. tuší, papír  21,5 ´ 18 cm  144.    Robert Parvonič  tužka, papír  23,5 ´ 16,5 cm  145.    Otto Jedlin  tužka, papír  20,5 ´ 15,5 cm  146.    Otakar Vaněk  tužka, papír  22 ´ 15;5 cm  147.    Anton Šťovíček  tužka, papír  20,5 ´ 15,5 cm  148.    Jan Šmíd  tužka, papír  25 ´ 15 cm  149.    Ladislav Vincík  tužka, papír  24,3 ´ 17,5 cm  150.    Otokar Langhammer  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  151.    Vinca Šmída  tužka, papír  25 ´ 16,5 cm  152.    Vězeň  tužka, papír  24,5 ´ 16,5 cm  153.    ing. Sláva Kyšer  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  154.    ing. Jindřich Bošek  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  155.    Josef Kučera  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  156.    Karel Roubal  tužka, papír  22,5 ´ 18,7 cm  157.    Josef Lukáš  tužka, papír  24,5 ´ 16,5 cm  158.    Dr. Viktor Spěváček  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  159.    Vězeň  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  160.    Otto Pelikán  tužka, papír  23,5 ´ 16,5 cm  161.    Vězeň  tužka, papír  26 ´ 17 cm  162.    Vězeň  tužka, papír  22,3 ´ 15,6 cm  163.    Jarka Škabrada  rudka, papír  22 ´ 15,5 cm  164.    Karel Bárta  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  165.    Josef Bernard  tužka, papír  21,5 ´ 15,5 cm  166.    Vězeň  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  167.    Karel Husar  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  168.    Václav Krofta  tužka, papír  24,5 ´ 16,5 cm  169.    Vězeň Khýn  tužka, papír  22,5 ´ 15,5 cm  170.    Vězeň  lav. per., papír  23,5 ´ 16,5 cm  171.    Josef Pražák  tužka, papír  24,5 ´ 16,5 cm  172.    J. Karmazín  tužka, papír  22 ´ 15,5 cm  173.    Vězeň  lav. per. tuší, papír  28 ´ 20,6 cm  174.    Autoportrét Josefa Kloučka  tužka, papír  19,9 ´ 14,3 cm  175.    Lesmistr Jan Čabart  tužka, papír  30,4 ´ 21 cm  176.    Letní odpoledne  olej, lepenka  18 ´ 21 cm  177.    Cesta  olej, lepenka  23 ´ 28 cm  178.    Olše  olej, lepenka  18 ´ 24 cm             Kresby 1.–55. vznikly ve věznici v Kladně, 56.–173. v Malé pevnosti v Terezíně. Jsou z majetku Památníku Terezín. Kresby 174. a 175., nakreslené pravděpodobně v Malé pevnosti Terezín, jsou z majetku Okresního archivu v Petrovicích u Rakovníka. Obrazy 176.–178., namalované v Terezíně, pujčila rodina Josefa Kloučka.      Rabasova galerie děkuje všem majitelům za zápůjčku.