 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 6 |
3. června–29. srpna 2010
vernisáž 3. června 2010 v 16.00 h
Čeněk Vaněček
Josef Čermák
Kamila Spalová
Kamila Spalová
Zdeněk Štěpánek
Kamila Spalová
(1871-1953)
Kamila Spalová, česká vědecká pracovnice, učitelka, ale například také spisovatelka a feministka, se narodila v budově Staré pošty (čp. 1) v Rakovníku 15. prosince 1871. Pocházela z učitelského rodu, který založil její děda, známý regionální hudebník František Spal. Po dokončení zdejší obecné školy a posléze měšťanské školy v Praze na Starém Městě (dívčí měšťanka v Rakovníku tehdy nebyla) vystudovala Spalová pražský učitelský ústav a od roku 1890 začala učit na rakovnické dívčí škole. Přestože v tehdejší době nebylo obvyklé, aby ženy dosahovaly nějakého vyššího vzdělání, Spalová se časem rozhodla, že si svou kvalifikaci bude i nadále zvyšovat. Absolvováním Akademického gymnázia v Praze získala maturitu a po dokončení studia na pražské univerzitě byla 13. ledna 1912 promována doktorkou filozofie. Stala se tak údajně první učitelkou v českých zemích, která tento titul získala. Při učitelské práci na dívčí škole spravovala Spalová asi deset let také mateřskou školu, určitý čas zasedala v městském zastupitelstvu.
Zapojovala se i do spolkového života. Jejím ambicím však Rakovník posléze nestačil, a tak kolem roku 1920 odešla do Prahy, kde nejprve krátce působila v Československém pedagogickém ústavu Jana Amose Komenského, zřízeném při ministerstvu školství a národní osvěty. S ministerstvem školství spolupracovala i později, a to při tvorbě některých učebnic a didaktických pomůcek pro výuku zeměpisu. Ve dvacátých letech (až do roku 1931) zastávala post ředitelky dívčí měšťanské školy, nejprve v Praze-Vršovicích, později v Praze na Vinohradech. Jakmile odešla do důchodu, začala se ve třicátých letech znovu angažovat v Rakovníku. V roce 1939 se stala předsedkyní rakovnického muzejního spolku, jehož členkou byla od jeho počátků, tedy od roku 1911. Po druhé světové válce spravovala až do konce svého života rakovnické muzeum. Dne 24. září 1948 se díky svým zásluhám stala čestnou občankou města Rakovníka. Za svého života napsala mnoho zeměpisných, cestopisných, pedagogických, filozofických, feministických i jiných studií. Kamila Spalová zemřela v Rakovníku 2. února 1953.
Zdeněk Štěpánek
(1896–1968)
Zdeněk Štěpánek, český herec, režisér a dramatik, rodák z Tvoršovic na Benešovsku, se do Rakovníka přestěhoval se svými rodiči zřejmě v roce 1905, když jeho otec Vincenc získal místo správce zdejšího lihovaru. Po dokončení páté třídy obecné školy nastoupil na místní reálku (předchůdkyni dnešního gymnázia). Tam však měl studijní i osobní problémy, a tak nakonec musel přejít na zdejší dvouletou rolnicko-chmelařskou školu, kterou dokončil v roce 1912. V Rakovníku se Štěpánek také seznámil s divadlem. Herectví ho velmi zaujalo, a tudíž po krátkém praktikantském působení v místním lihovaru a na statku v Josefově odešel k divadlu. Herecké zkušenosti získával u různých divadelních společností. Brzy však vypukla první světová válka, během níž Štěpánek narukoval k rakousko-uherské armádě na východní frontu, kde se na podzim roku 1915 dostal do ruského zajetí. Odtud se mu ale podařilo uprchnout. V tehdejším Rusku následně vykonával nejrůznější profese (kuchaře, pekaře, příručího apod.), až zakotvil v Divadle československé armády na Rusi. Do nově vzniklého Československa se vrátil v roce 1920 jako příslušník našich legií. Vzápětí nastoupil k divadlu v Kladně, odkud přešel do pražského vinohradského divadla. Zde již ve velkých rolích, zejména v dramatizacích Dostojevského románů (Zločin a trest, Idiot), využíval svého originálního herectví. Vrcholná léta prožil v pražském Národním divadle, které jej angažovalo v roce 1934. Důležitý je i Štěpánkův přínos československému filmu, když ve svých rolích ztělesnil významné postavy naší minulosti, Jana Husa a Jana Žižku. Jako herec projevil i komické nadání, například ve filmových historických veselohrách Cech panen kutnohorských či Císařův pekař a Pekařův císař. Štěpánek ani jako významný český umělec na Rakovník nezapomněl. Žila zde jeho maminka, měl tady řadu přátel a s místními ochotníky si rád občas zahrál na jevišti. V roce 1937 jej Divadelní ochotnická jednota Tyl v Rakovníku jmenovala svým čestným členem. Představitelé Rakovníka mu pak uznání projevili v roce 1966, když byl jmenován čestným občanem zdejšího města. Zdeněk Štěpánek zemřel 20. června 1968 v Praze.
