| Katalog vydaných publikací v roce 1999 |  |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 2177 |
Rakovník je…
Rakovník je korzo
Byl to krásný rakovnický „pošuk“. Říkal, že je Franta Flaxa z Pavlíkova. Byl bezzubý, s „bagrem“ místo brady. Sedával v bufetu Kulomet a za pivo říkal sprosté básničky… a vůbec se mu všechno až nesmyslně rýmovalo. „Teď si dám dvě piva a budou v prdeli, to mám asi po zelí. Haf, haf.“ A za vším, cokoli řekl, hned přehodil „bagr“ spolu se spodním rtem přes nos a dodal to jeho „haf, haf“. Bylo to legrační. Tak jsme mu říkali Hafhaf. Doma jsem dostával peníz na svačinu a eskymo, ale raději jsem za to koupil pivo Hafhafovi, to bylo mnohem zábavnější.
Ale pak říkal: „Je mi doma zima, Evo, potřebuju dřevo. Haf, haf.“ Vedle Tylova divadla byla řada malých domků a každý měl před sebou zahrádku, oplocenou plaňkami. Ty výpravy na lup planěk byly sice riskantní, ale výhodné. Oni se ti lidé o své ploty stejně moc nestarali. A my už za piva nemuseli platit. A básničky říkal stejně.
Bez tahací harmoniky, přehozené přes rameno, neudělal ani krok. Často vykřikoval: „Prodám harmoniku, 200 klapek, 300 basů, za málo. Prodělek je taky vejdělek. Haf, haf.“ Ale nikdo ji od něj nekoupil. Asi proto, že by pak neměl co vykřikovat.
