| Katalog vydanch publikac v roce 1999 |  |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNK | 112 |
Rakovník je
Rakovník je povìtøí
Teprve po mnoha a mnoha letech zjiuji, jak moc mi zalezl Rakovník pod kùi. Èlovìk se vrací na místa, kde vyrùstal, a vybavují se mu rùzné detaily, které kolikrát ani nevnímal, kdy je proíval. Napøíklad, jak mi v mateøské kolce v Huøvinské ulici, kde jsem bydlela a kde mì vychovávali rodièe mého otce, dali namalovat obrázek na výstavu a já jsem celou ètvrtku zaèernila a prohlásila, e to je tma. Nebo jak mi babièka ráno u snídanì, kdy jsem jedla kakao s nalámaným chlebem, èesala copy a vplétala mi do nich bílé male s èernými puntíky. Jak jsme s babièkou a dìdou dreli èerné hodinky a babièka mì psala po zádech u prastarého rádia, kde svítilo ono luté pohádkové svìtýlko. A nebo mì brala do polí a uèila znát kytièky. Také jsem se ráda dívala na to, jak dìda krásnì stahoval králíky a cpal iky husám do krku. Pamatuji si úplnì pøesnì na bílé podkolenky a rozbitá kolena. Na 1. máje a podzimní lampionové prùvody, na gumové pøezùvky a na první brusle na klièku. Na první pusu a první cigaretu urèitì byla zdravá, vdy se jmenovala Lípa. Ta první pusa byla na ostrùvku pøímo uprostøed koupáku-Tyráku. A na tom koupáku-Tyráku byly, èi stále jetì jsou, ony staré døevìné kabinky, které vdycky tak krásnì vonìly po vodì, plavkách, èasopisech. Vídám se èas od èasu s Marukou Zajícovou a také její sestrou Miládkou a vzpomínáme na ty krásné chvilky dìtství, které jsou prostì pryè
A pak najednou se vechno valilo nìkam jinam a já byla jak ta kytièka z polí utrená a oddìlená od toho veho krásného, nevinného a èistého. Pøila Praha, pak jetì Podìbrady, a to u jsem zpívala. Do Rakovníka jsem jezdila u jen na prázdniny a tam zpívala v Dìlòáku, ale u jsem byla sleèna a zajímalo mì to zpívání èím dál víc a romantika dìtství se nenávratnì vzdálila nìkam do nebe, moná do Pavlíkova, do polí a lesù. A urèitì není náhoda, e ty nejkrásnìjí texty mi pak napsal Eda Pergner z Luné u Rakovníka a e pak (ale hodnì PAK) jsem nejkrásnìjí dovolené (vimnìte si, e u píu dovolené) proívala právì u Pergnerù na chatì v Luné. To u nebyla ani babièka, ani dìda, ani domeèek v Huøvinské. Ani Dìlòák. Ale ten koupák-Tyrák jo. Vdycky, kdy jedu za mým starým dobrým Edou pro text, aspoò se u Tyráku zastavím a dívám se. A si budu chtít krásnì zabreèet, oèistit se vzpomínkami, nabít se nádherným, krásným, nezahoøklým smutkem, vrátím se na vechna ta místa. To je toti to, co mi chybí, a to, co navrací ivotu vlastnì jeho smysl. Proívat naplno vechno, co je stále ryzí a na co nelze nikdy zapomenout. Rakovník, moje dìtství, má láska.
Jitka Zelenková, zpìvaèka
Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156
