Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117
|
Být sochaøem o ivotì a práci s Miroslavem Pangrácem | |||||
1 2 Nejranìjí vzpomínka Trochu historie Pangrácové Rodina Dìdeèkova dílna Tøi králové Doma Krámek pana Knotka Budu malíøem První olejové barvy V dílnì u Frantika Nonfrieda První sochy achta 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Paní Chudobová a Ditrichová Do Bechynì kola Pøijídí i Pepa Pavlíèek Boenka Sedláèková Opìt u Nonfriedù Jak jsem portrétoval Jana Rennera Smìr AVU Zkouka Praha hledá se byt kola Vlastní ateliér AVU Laudovy korektury Vyuèování Klauzurní práce Vystìhovalci Speciálka Dalí osobnosti Max vabinský 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 Nejkrásnìjí studentská soutì Závìr studia na Akademii Rakovnické výstavy Státnice Vojna Portrét Otýlie Beníkové Dìti Náhrobek Frantika kroupa Karel Havlíèek Borovský a Karel Èapek pro Národní muzeum v Praze ivot kráèí dál Socha Gottwalda Socha T. G. Masaryka pro Rakovník Na závìr 35 | VyuèováníObvykle den zaèínal ateliérem, kadý u svého stoleèku. Profesor pøiel takhle v pondìlí a øekl: Hoi, budeme dìlat akt! A na ajbì se objevilo krásné enské tìlo.Opatøit nìjaké dìvèe nebyl problém, vdycky se nìjaká vyøazená hereèka nebo dívka, která neuspìla v baletní kole, nala. Plat dostávaly od koly. Tak hodinu se modelovalo, pak byla pøestávka. Dìvèe pøes sebe pøehodilo plátík, sedlo si s kluky a bavilo se, jako by se nechumelilo. A zase se modelovalo a do polední pøestávky. Kdo kromì sochaøiny a modelování chtìl jetì malovat, mohl navtìvovat veèerní akt, tenkrát jej vedl profesor Mináø. Ale to u bylo víceménì dobrovolné. Pøilo se, odelo, nìjaký akt tu vdycky stál. Kdo chtìl, mohl sem zajít a volnì si kreslit. Mirka bylo mono více vidìt ve tukatérnì. Tady se studenti uèili sami své práce odlévat. Zato kamenickou dílnu, tu, obraznì øeèeno, obcházel obloukem. Vedl ji docent Nikl. Miroslav Pangrác s odstupem let øíká: Tam jsem nechodil, s kamenem neumím a nikdy mì nijak nelákal, mám radìji plastiky odlité do bronzu. Protoe bronz, kdy je dobrej odlitek, dovede sochaøskou práci vìrnì otisknout, zatímco kámen, i kdy s ním pracuje vynikající kameník, sádru nikdy úplnì nìnì nereprodukuje. Ve své dobì vynikajícím kameníkem byl u nás Josef Fojtík. Mìl na Vysoké kole umìleckoprùmyslové svou kamenickou hu. Ten umìl zacházet s kamenem bájeènì. Mramory dìlal, pískovce, byl to pan kameník. Ve tukatérnì mìli hlavní slovo pánové Pirkl a Kotrè, a kdy se profesorovi zdála nìkterá vìc pìkná, øekl: Skoète si dolù, a vám to odlejou. Po roce 1948 se dost dìlaly dìlnické motivy, co bylo Mirkovi téma odjakiva blízké. Sehnal se tøeba mundur slévaèe, tavicí tyè se dala modelovi do ruky jako ezlo a hle, byl tu moderní socialistický monarcha jako vyitý. Vzniklo snad i dost dobrých prací, koneènì èas to vechno nemilosrdnì proseje. Na hodiny anatomie se chodívalo do Anatomického ústavu v Kateøinské ulici, tam pøednáel profesor Zrzavý. Vìtinou se tu hovoøilo o tom, co by mìl kadý kumtýø znát. Bylo to zajímavé, ale taky se z toho skládaly dost tìké zkouky. Nepøíjemné pocity kolem aludku provázely Mirka na hodinách perspektivy. Ta ho absolutnì nezaujala, a se snail pan profesor Vyèichlo, jak chtìl. Nakonec i tam astnì proplul. Krásná léta, roky dodnes trvajícího kamarádství. Napøíklad s Milanem Knoblochem, který do své tvorby pøevzal panielovskou medailerskou drezuru, s Jiøím Prádlerem, Miloslavem Starcem, Frantikem Radvanem, sochaøem Ludvíkem Kodymem i grafikem Jiøím Kodymem a dalími spoluáky z Bechynì i praské AVU. Akademie také vlastnila ohromnou knihovnu plnou skvostných monografií a knih o umìní vech dob. S Jirkou Kodymem, zvlá v zimì, tu vydreli kolikrát do devíti, pùl desáté veèer. O to míò pak museli ve svém ateliéru pod støechou topit. A ta akademická svoboda. Zpoèátku nemívali ani termíny zkouek, kadý si mohl zvolit, kdy na jakou prùbu chce jít. Je fakt, e to mnozí zneuívali, e byli i takoví, e po roce dvou odeli, co u téhle první pováleèné nadrené umìlecké generace byly pøípady opravdu výjimeèné. Mirek vytvoøil u Laudy nìkolik pìkných vìcí, napøíklad impozantní hlavu Beethovena, ale také ho stále víc pøitahují dìtské portréty. U Kodyma na Klikovì mají hrnèíøskou dílnu, tady si o prázdninách bere hlínu a dìlá venkovské kluky. Jednoho má i Národní galerie. Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156 | |||||