Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117 Ivo Mièka – Vzácný pøíteli, drahý Jaroušku
Katalog vydaných publikací v roce 2001
RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK1
Ivo Mièka
Vzácný pøíteli, drahý Jaroušku
1   2   Pøednáška v Lidovém domì   Noèní návštìva   Dozvuky vystoupení   Korespondence Rakovník – Praha   Okupace   Tøicetiletá pauza   Pøátelství pokraèuje   NOBELOVA CENA ZA LITERATURU   Rozlouèení s básníkem   Vzpomínáme – nezapomínáme!   3

Noèní návštìva

     Maminka na politiku a tatínkovy schùze nebyla. Zùstala doma – aspoò nebude i tak dost nervózního Láïu veèer nervovat – a jen èekala, až pozdní návštìva dorazí.
     S pøibývajícími hodinami cítila, že z ní prvotní nadšení z nevšedního setkání vyprchává. Musí ráno vstávat, v nemocnici na ni èeká veškerá administrativa a Láïa neví, kdy pøijít. A tøeba se panu Seifertovi u nás ani líbit nebude a cítil by se lépe v hotelu.
     Mròavý jednopokojový byt s výhledem na Rakovnický potok, vlastnì jejich první novomanželské bydlení, vybavené jen tím nejnutnìjším, nebylo ještì zdaleka pøipraveno na pøijímání hostù, navíc hostù slavných.




Balkon bytu a svatební fotografie novomanželù Mièkových.
     
     Do maminèiných úvah a obav a vyhlížení do zimní noci se z pøízemí do patra táhla vùnì mouky a èerstvì upeèeného chleba z družstevní pekárny a kromì mísících strojù se èas od èasu ozval i smích a písnièka pekaøù.
     Aspoò se tu sama nebojím, povzdychne si a už pokolikáté vyhlédne do hvìzdné noci.
     Koneènì kroky na schodech, zvonek a jsou tady. Láïa s Mistrem Seifertem dorazili ještì plni dojmù, na rozpaky nezbyl èas.
     „Veèeøi už ne, snad chlebíèek, a pøípitek na vás oba taky neodmítnu,“ dìlá Jaroslav Seifert rozechvìlé hostitelce radost. Ta pøináší ještì kávu a pak pøisedá k obìma rozpovídaným mužským. Øeè se tak od posledních dotazù nedávno absolvovaného veèera pomalu stáèí k Vánocùm, životu a básnièkám.
     A protože se nikdo z manželù Mièkových nenechá pøemluvit k cigaretì, Jaroslav Seifert i pøes upøímné vybízení, jen aby si klidnì v pokoji zapálil, vychází na balkon, do noci vyšperkované hvìzdami a jako stvoøené pro verše, tolik vzdálené politice…
     Kuchyòský sporák vydává pøíjemné teplo, povídalo by se, jenže všechny èeká druhý den práce. Mistr je pøemlouván, aby si po nároèném dni odpoèinul v pokoji, ale ten rozhodnì lože hostitelù pro sebe odmítá. Když už, zùstane rád na gauèi v kuchyni.
     Spal? Nespal? Tìžko øíct. Otec tvrdil, že se jen tak polo sedì, polo leže natáhl a zanedlouho už se ozval budík.
     „Bylo mu tøicet, jen o dva roky víc než mnì,“ vzpomínal táta na tu neobyèejnou noc, „ale snad nemusel ani spát. Ráno rychle lehce posnídal, podíval se s povzdechem na hodinky, rozlouèil se s Helou, tedy s maminkou, a vydali jsme se opìt za tmy pøes potok na nádraží k vlaku na Prahu.
     Já, nezvyklý na ponocování, jsem byl celý znièený a jen v duchu obdivoval Seifertovu obdivuhodnou výdrž. Odpoledne jej už jistì zastihlo svìžího v redakci.“
     Tolik táta. O maminèinì smìnì v nemocnici radìji pomlèel.
     A Mistr Seifert? Ten se k návštìvì Rakovníka navrací skoro v každém dopise a nebudu asi daleko od pravdy, že daleko vìtší dojem než tátova péèe a soudružská debata v Liïáku udìlala na básníka moje maminka. Bylo jí krásných šestadvacet a mìli s tatínkem pár mìsícù po svatbì.
Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156