Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117 Deset let okresního pozemkového úøadu Rakovník
Katalog vydanch publikac v roce 2001
RABASOVA GALERIE RAKOVNK16
Deset let okresního pozemkového úøadu Rakovník
uspoøádávání vlastnických vztahù a tvorba krajiny
1 Úvod Charakteristika okresu Rakovník Pùsobnost a struktura okresního pozemkového úøadu 2 3 4 5 6 Restituce zemìdìlského majetku Pøehled o stavu restitucí Vytyèování pozemkù v pùvodních hranicích Pozemkové úpravy Pøírodní pomìry okresu Rakovník Jednoduché pozemkové úpravy formou zatímního užívání Jednoduché pozemkové úpravy s výmìnou vlastnických práv Komplexní pozemkové úpravy Pøehled dokonèených a rozpracovaných KPÚ Realizace pozemkových úprav a výstavba spoleèných zaøízení

Pøírodní pomìry okresu Rakovník

     Jádro území okresu tvoøí Rakovnická kotlina, která je tektonickou a strukturní sníženinou na permokarbonských horninách. Její mírnì zvlnìný povrch se svažuje od severozápadu k jihovýchodu, nadmoøská výška se vìtšinou pohybuje v rozmezí 330–400 m n. m. Kotlinu pøetíná od jihovýchodu k severozápadu výrazný pruh sedimentù svrchnomiocénní øeky.
     Z této dnes témìø bezlesé oblasti se na severu zdvíhá oblast Džbánu, který je køídovou tabulovou plošinou, vyzdviženou tektonickými pohyby nad okolí. Celá tabule je mírnì uklonìna k severu, na jižním okraji však pozvolný pøechod z údolí do plošin èi høbetù chybí a vytváøejí se zde prudké útesové zlomy s pøevýšením, které v nìkterých místech dosahuje i více jak 100 m. Území je erozí rozèlenìno do soustavy úzkých vrchù, oddìlených až 100–150 m hlubokými údolími. Pøestože vrchol Džbánu se nachází pouze ve výšce 536 m n. m., má zdejší krajina podhorský ráz a pøi pohledu od jihu pùsobí Džbán dojmem horského pásma. Zdejší krajina má svébytný ráz a svou heterogenitou se výraznì liší od sousední Rakovnické kotliny.
     Rovnìž lesnaté Jesenicko, jež Rakovnickou kotlinu ohranièuje na západì, je èlenitou pahorkatinou, která místy nabývá až plošnì vrchovinný ráz. Geologicky je tvoøí dvì velké oblasti vyvøelých hornin, oddìlené pásmem hornin proterozoických. Severní vyvøelinová oblast Jesenicka vytváøí oblouk se zrnitou až hrubozrnnou žulou tiského typu. Jižní èistecká oblast je tvoøena granodioritovým tìlesem, které je mladší než žula a které je pøi jihovýchodním okraji opìt lemováno pásem žul obdobného typu jako v oblasti severní.
     Jinak pomìrnì malá hloubková eroze se výraznìji projevuje jen v údolí Rakovnického potoka, který pøi východním okraji oblasti tvoøí výrazný záøez s výškovým rozdílem okolo 100 m. Typická široká úvalovitá údolí se nacházejí ve výšce 430–470 m n. m. Harmonická krajina Jesenicka vytváøí ostrov uprostøed intenzivnì zemìdìlsky obdìlávané krajiny.
     Na jihovýchodì sousedí Rakovnická kotlina s oblastí nejzachovalejšího pøírodního prostøedí ve støedních Èechách, kterou je Køivoklátsko. Toto území, které v minulosti bylo loveckým revírem èeských knížat a králù, má dnes statut chránìné krajinné oblasti. Køivoklátsko na sever od Berounky má ráz mírnì zvlnìné plošiny z proterozoických bøidlic a drob, bohatì èlenìné sítí hlubokých údolních záøezù, zatímco na jih od ní vystupuje nápadná vrchovina budovaná pøedevším kambrickými vulkanity. Hluboká údolí tvaru písmene „V" v tvrdých algonkických horninách dosahují, zejména v nejjižnìjší èásti, hloubky i více jak 200 m. Údolí v této èásti oblasti jsou nazývána luhy èi loužky. O èlenitosti území svìdèí i to, že se zde nedaleko od sebe nachází nejvýše a nejníže položené místo okresu. Tím nejvýše položeným je vrch Vlastec (612 m n.m.), ležící v nejjižnìjším místì okresu a nejníže položeným je údolí Berounky u Žloukovic s nadmoøskou výškou pouhých 225 m.
     Geologická rùznorodost podloží se pochopitelnì odráží v pestrých pedologických pomìrech, znaènì odlišných v rùzných èástech okresu. Nejvíce rozšíøeným pùdním typem na okrese jsou hnìdé pùdy, které vznikají zvìtráváním podloží a proto je jejich agronomická hodnota odvislá od mateèné horniny. Na jih od Rakovníka, jmenovitì na Køivoklátsku a v úzkém pásu oddìlujícím žuly a granodiority na Jesenicku a Èistecku, jsou to pùdy vzniklé pøedevším zvìtráváním algonkických a kambrických bøidlic a vulkanitù. U hnìdých, pøevážnì kyselých pùd na zvìtralinách žuly v oblasti Jesenicka a granodioritù v oblasti Èistecka záleží hodnota pøedevším na hloubce zvìtrávání. Rovnìž pùdy na opukách v oblasti Džbánu mají rùznou agronomickou hodnotu díky štìrkovitosti až kamenitosti. Specifikou okresu jsou pùdy vzniklé zvìtráváním permokarbonských hornin, rozšíøené severnì od linie Ruda – Rakovník – Zavidov. Jejich kvalitu ovlivòuje zrnitostní složení a obsah vápníku. Místy intenzivní èervená barva je zpùsobena hematitem, který vznikl v permu v pouštních podmínkách.
     Agronomicky nejhodnotnìjší pùdy, èernozemì a hnìdozemì, jejichž výskyt je podmínìn existencí spraší (v okrese pøevážnì svahovin), se na okrese nacházejí v okolí Rakovníka, Knìževsi a Kolešovic, dále pak v okolí Mšeci a Lán.
     Nivní a lužní pùdy jsou rozšíøené v nivách všech vodoteèí a jejich hodnota je závislá pøedevším na druhu akumulovaného materiálu a na výšce hladiny spodní vody. Pro terasy Berounky je napøíklad typické množství vìtších køemenných valounù.
     Pøi vyšších srážkách a nadmoøské výšce, napø. na nìkterých lokalitách Jesenicka, vznikly illimerizované pùdy, které jsou svìtlé barvy a slabší agronomické hodnoty. Rašeliny se na okrese vyskytují v nìkolika lokalitách, napø. poblíž Lán, Rynholce, Tøtice, na Jesenicku, u Rakovníka v prostoru mezi Olešnou a Èerveným mlýnem (dnes ZCHÚ Èervená louka) atd., nikde se však již netìží.
     Pedologické pomìry na okrese zákonitì souvisí rovnìž s panujícími pomìry klimatickými. Celý okres spadá do mírnì teplé oblasti s nedostatkem srážek. Nejvýraznìjší srážkový deficit vykazuje zejména pás, táhnoucí se od Rakovníka na severozápad, kde je roèní prùmìr nižší než 500 mm. Je to dáno jeho polohou ve srážkovém stínu západoèeských pohoøí. Podobnì v oblasti Džbánu jsou srážky sice vyrovnané, avšak relativnì nízké (490–510 mm). Pouze polohy na jeho návìtrném západním okraji jsou ponìkud vlhèí. Roèní úhrn srážek na jihozápadním okraji zøídkakdy pøesahuje 550–560 mm, na severozápadním okraji se pohybuje do 650 mm. Také na Jesenicku, i pøes jeho vìtší nadmoøskou výšku, spadne roènì díky srážkovému stínu zhruba o 100 mm srážek ménì, než by odpovídalo pøíslušnému výškovému normálu. Nejsušší je sever (463 mm roènì), ponìkud vlhèí je východní okraj oblasti s 516 mm. Nejvlhèí, avšak srážkovì stále podprùmìrný, je výše položený vnitøek oblasti (Drahouš 569 mm). Rovnìž na Køivoklátsku nevyboèují srážkové pomìry z výše uvedeného schématu a prùmìrný roèní úhrn srážek se pohybuje kolem 530 mm.
     Prùmìrné roèní teploty se na vìtšinì území okresu pohybují mezi 7 a 8 °C, ve vyšších polohách i pod touto hranicí. Typickým pøíkladem jsou vrcholové partie Džbánu, kde mohou klesnout až k 6,8 °C nebo oblast Jesenicka, kde se prùmìrné roèní teploty pohybují mezi 6–7 °C. Naopak v chránìných partiích Køivoklátska a Džbánu pøesahují prùmìrné roèní teploty 8 °C. Hydrograficky náleží území okresu z vìtší èásti k povodí Berounky, resp. dolní Vltavy, z menší èásti k povodí Ohøe. Pøirozenou rozvodnicí je zde mohutný džbánský høeben, táhnoucí se ve smìru Øevnièov (okr. Rakovník) – Høíškov (okr.Louny). Menší vodní toky Džbánu západnì od této rozvodnice ústí díky sklonu køídové tabule do Ohøe, území východnì od rozvodnice a severnì od Mšeci je odvodòováno pøímo do dolní Vltavy. Nejvìtší èást okresu je však odvodòována do Berounky, která je jedinou øekou okresu. Nejvýznamnìjšími pøítoky Berounky na okrese jsou Rakovnický potok, Klíèava a Lodìnice (pouze èást na okrese Rakovník). Na horních tocích Rakovnického potoka a Lodìnice jsou vybudovány rozsáhlé rybnièní soustavy. Soustava menších rybníkù je i na potoce Klíèava, na jejím dolním toku byla v roce 1955 vybudována vodárenská Klíèavská údolní nádrž s celkovým objemem 10,69 milionù m3. Obecnì lze konstatovat, že vydatnost vodních tokù na okrese je s ohledem na geomorfologické pomìry a nedostatek srážek až na výjimky pomìrnì malá a stávající sí vodních nádrží vyžaduje obnovu a doplnìní.
     Odlišnost podmínek prostøedí se odráží v rozdílnosti pùvodní i náhradní vegetace jednotlivých bioregionù a následnì i v jejich faunì. Na Køivoklátsku, Jesenicku, Džbánu a dokonce i v nìkterých enklávách Rakovnické kotliny se vyskytuje øada vzácných a ohrožených rostlin a živoèichù, jejich výèet by však pøesáhl možnosti i úèel této publikace.


Køivoklátsko – Nezabudice


Køivoklátsko – Nezabudice


Chmelnice pod Milskou strání


Krajina severnì od Nezabudic


Džbánsko – pohled na Milý


Krajina Novostrašecka


Rakovnická kotlina od Høedel


Niva Rakovnického potoka u Šanova
Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156