Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117
|
uspoøádávání vlastnických vztahù a tvorba krajiny | |||||
1 Úvod Charakteristika okresu Rakovník Pùsobnost a struktura okresního pozemkového úøadu 2 3 4 5 6 Restituce zemìdìlského majetku Pøehled o stavu restitucí Vytyèování pozemkù v pùvodních hranicích Pozemkové úpravy Pøírodní pomìry okresu Rakovník Jednoduché pozemkové úpravy formou zatímního uívání Jednoduché pozemkové úpravy s výmìnou vlastnických práv Komplexní pozemkové úpravy Pøehled dokonèených a rozpracovaných KPÚ Realizace pozemkových úprav a výstavba spoleèných zaøízení | Pøírodní pomìry okresu RakovníkJádro území okresu tvoøí Rakovnická kotlina, která je tektonickou a strukturní sníeninou na permokarbonských horninách. Její mírnì zvlnìný povrch se svauje od severozápadu k jihovýchodu, nadmoøská výka se vìtinou pohybuje v rozmezí 330400 m n. m. Kotlinu pøetíná od jihovýchodu k severozápadu výrazný pruh sedimentù svrchnomiocénní øeky.Z této dnes témìø bezlesé oblasti se na severu zdvíhá oblast Dbánu, který je køídovou tabulovou ploinou, vyzdvienou tektonickými pohyby nad okolí. Celá tabule je mírnì uklonìna k severu, na jiním okraji vak pozvolný pøechod z údolí do ploin èi høbetù chybí a vytváøejí se zde prudké útesové zlomy s pøevýením, které v nìkterých místech dosahuje i více jak 100 m. Území je erozí rozèlenìno do soustavy úzkých vrchù, oddìlených a 100150 m hlubokými údolími. Pøestoe vrchol Dbánu se nachází pouze ve výce 536 m n. m., má zdejí krajina podhorský ráz a pøi pohledu od jihu pùsobí Dbán dojmem horského pásma. Zdejí krajina má svébytný ráz a svou heterogenitou se výraznì lií od sousední Rakovnické kotliny. Rovnì lesnaté Jesenicko, je Rakovnickou kotlinu ohranièuje na západì, je èlenitou pahorkatinou, která místy nabývá a plonì vrchovinný ráz. Geologicky je tvoøí dvì velké oblasti vyvøelých hornin, oddìlené pásmem hornin proterozoických. Severní vyvøelinová oblast Jesenicka vytváøí oblouk se zrnitou a hrubozrnnou ulou tiského typu. Jiní èistecká oblast je tvoøena granodioritovým tìlesem, které je mladí ne ula a které je pøi jihovýchodním okraji opìt lemováno pásem ul obdobného typu jako v oblasti severní. Jinak pomìrnì malá hloubková eroze se výraznìji projevuje jen v údolí Rakovnického potoka, který pøi východním okraji oblasti tvoøí výrazný záøez s výkovým rozdílem okolo 100 m. Typická iroká úvalovitá údolí se nacházejí ve výce 430470 m n. m. Harmonická krajina Jesenicka vytváøí ostrov uprostøed intenzivnì zemìdìlsky obdìlávané krajiny. Na jihovýchodì sousedí Rakovnická kotlina s oblastí nejzachovalejího pøírodního prostøedí ve støedních Èechách, kterou je Køivoklátsko. Toto území, které v minulosti bylo loveckým revírem èeských kníat a králù, má dnes statut chránìné krajinné oblasti. Køivoklátsko na sever od Berounky má ráz mírnì zvlnìné ploiny z proterozoických bøidlic a drob, bohatì èlenìné sítí hlubokých údolních záøezù, zatímco na jih od ní vystupuje nápadná vrchovina budovaná pøedevím kambrickými vulkanity. Hluboká údolí tvaru písmene V" v tvrdých algonkických horninách dosahují, zejména v nejjinìjí èásti, hloubky i více jak 200 m. Údolí v této èásti oblasti jsou nazývána luhy èi louky. O èlenitosti území svìdèí i to, e se zde nedaleko od sebe nachází nejvýe a nejníe poloené místo okresu. Tím nejvýe poloeným je vrch Vlastec (612 m n.m.), leící v nejjinìjím místì okresu a nejníe poloeným je údolí Berounky u loukovic s nadmoøskou výkou pouhých 225 m. Geologická rùznorodost podloí se pochopitelnì odráí v pestrých pedologických pomìrech, znaènì odliných v rùzných èástech okresu. Nejvíce rozíøeným pùdním typem na okrese jsou hnìdé pùdy, které vznikají zvìtráváním podloí a proto je jejich agronomická hodnota odvislá od mateèné horniny. Na jih od Rakovníka, jmenovitì na Køivoklátsku a v úzkém pásu oddìlujícím uly a granodiority na Jesenicku a Èistecku, jsou to pùdy vzniklé pøedevím zvìtráváním algonkických a kambrických bøidlic a vulkanitù. U hnìdých, pøevánì kyselých pùd na zvìtralinách uly v oblasti Jesenicka a granodioritù v oblasti Èistecka záleí hodnota pøedevím na hloubce zvìtrávání. Rovnì pùdy na opukách v oblasti Dbánu mají rùznou agronomickou hodnotu díky tìrkovitosti a kamenitosti. Specifikou okresu jsou pùdy vzniklé zvìtráváním permokarbonských hornin, rozíøené severnì od linie Ruda Rakovník Zavidov. Jejich kvalitu ovlivòuje zrnitostní sloení a obsah vápníku. Místy intenzivní èervená barva je zpùsobena hematitem, který vznikl v permu v poutních podmínkách. Agronomicky nejhodnotnìjí pùdy, èernozemì a hnìdozemì, jejich výskyt je podmínìn existencí spraí (v okrese pøevánì svahovin), se na okrese nacházejí v okolí Rakovníka, Knìevsi a Koleovic, dále pak v okolí Meci a Lán. Nivní a luní pùdy jsou rozíøené v nivách vech vodoteèí a jejich hodnota je závislá pøedevím na druhu akumulovaného materiálu a na výce hladiny spodní vody. Pro terasy Berounky je napøíklad typické mnoství vìtích køemenných valounù. Pøi vyích srákách a nadmoøské výce, napø. na nìkterých lokalitách Jesenicka, vznikly illimerizované pùdy, které jsou svìtlé barvy a slabí agronomické hodnoty. Raeliny se na okrese vyskytují v nìkolika lokalitách, napø. poblí Lán, Rynholce, Tøtice, na Jesenicku, u Rakovníka v prostoru mezi Olenou a Èerveným mlýnem (dnes ZCHÚ Èervená louka) atd., nikde se vak ji netìí. Pedologické pomìry na okrese zákonitì souvisí rovnì s panujícími pomìry klimatickými. Celý okres spadá do mírnì teplé oblasti s nedostatkem sráek. Nejvýraznìjí srákový deficit vykazuje zejména pás, táhnoucí se od Rakovníka na severozápad, kde je roèní prùmìr nií ne 500 mm. Je to dáno jeho polohou ve srákovém stínu západoèeských pohoøí. Podobnì v oblasti Dbánu jsou sráky sice vyrovnané, avak relativnì nízké (490510 mm). Pouze polohy na jeho návìtrném západním okraji jsou ponìkud vlhèí. Roèní úhrn sráek na jihozápadním okraji zøídkakdy pøesahuje 550560 mm, na severozápadním okraji se pohybuje do 650 mm. Také na Jesenicku, i pøes jeho vìtí nadmoøskou výku, spadne roènì díky srákovému stínu zhruba o 100 mm sráek ménì, ne by odpovídalo pøíslunému výkovému normálu. Nejsuí je sever (463 mm roènì), ponìkud vlhèí je východní okraj oblasti s 516 mm. Nejvlhèí, avak srákovì stále podprùmìrný, je výe poloený vnitøek oblasti (Drahou 569 mm). Rovnì na Køivoklátsku nevyboèují srákové pomìry z výe uvedeného schématu a prùmìrný roèní úhrn sráek se pohybuje kolem 530 mm. Prùmìrné roèní teploty se na vìtinì území okresu pohybují mezi 7 a 8 °C, ve vyích polohách i pod touto hranicí. Typickým pøíkladem jsou vrcholové partie Dbánu, kde mohou klesnout a k 6,8 °C nebo oblast Jesenicka, kde se prùmìrné roèní teploty pohybují mezi 67 °C. Naopak v chránìných partiích Køivoklátska a Dbánu pøesahují prùmìrné roèní teploty 8 °C. Hydrograficky náleí území okresu z vìtí èásti k povodí Berounky, resp. dolní Vltavy, z mení èásti k povodí Ohøe. Pøirozenou rozvodnicí je zde mohutný dbánský høeben, táhnoucí se ve smìru Øevnièov (okr. Rakovník) Høíkov (okr.Louny). Mení vodní toky Dbánu západnì od této rozvodnice ústí díky sklonu køídové tabule do Ohøe, území východnì od rozvodnice a severnì od Meci je odvodòováno pøímo do dolní Vltavy. Nejvìtí èást okresu je vak odvodòována do Berounky, která je jedinou øekou okresu. Nejvýznamnìjími pøítoky Berounky na okrese jsou Rakovnický potok, Klíèava a Lodìnice (pouze èást na okrese Rakovník). Na horních tocích Rakovnického potoka a Lodìnice jsou vybudovány rozsáhlé rybnièní soustavy. Soustava meních rybníkù je i na potoce Klíèava, na jejím dolním toku byla v roce 1955 vybudována vodárenská Klíèavská údolní nádr s celkovým objemem 10,69 milionù m3. Obecnì lze konstatovat, e vydatnost vodních tokù na okrese je s ohledem na geomorfologické pomìry a nedostatek sráek a na výjimky pomìrnì malá a stávající sí vodních nádrí vyaduje obnovu a doplnìní. Odlinost podmínek prostøedí se odráí v rozdílnosti pùvodní i náhradní vegetace jednotlivých bioregionù a následnì i v jejich faunì. Na Køivoklátsku, Jesenicku, Dbánu a dokonce i v nìkterých enklávách Rakovnické kotliny se vyskytuje øada vzácných a ohroených rostlin a ivoèichù, jejich výèet by vak pøesáhl monosti i úèel této publikace. Køivoklátsko Nezabudice Køivoklátsko Nezabudice Chmelnice pod Milskou strání Krajina severnì od Nezabudic Dbánsko pohled na Milý Krajina Novostraecka Rakovnická kotlina od Høedel Niva Rakovnického potoka u anova Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156 | |||||