| Katalog vydanch publikac v roce 1999 |  |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNK | 5 |
Václav Rabas ve sbírkách Rabasovy galerie
V èase, kdy tvoøil, tedy v první polovinì 20. století, prola nae zemì øadou spoleèenských zvratù. K politickému osamostatnìní èeského národa a vytvoøení vlastního státu musíme pøipoèítat rozhodné rozíøení modernistických idejí smìøujících k dalekosáhlým promìnám zpùsobu ivota, kulturních hodnot, ale i pøedstav uspoøádání spoleènosti. Rabasùv postoj k tomuto procesu byl, jak sám pøiznával, zdrenlivý. Aktuální podnìty avantgardních smìrù malby nepøijímal bez výhrad, ale úplnì je neodmítal. S venkovskou uválivostí se upínal k jistotám tradice, vybíral si z ní vak v duchu nové doby.
U sama základní idea Rabasova díla vyrùstá z dozvukù národního hnutí minulého století. Hluboko v akademické malbì devatenáctého století musíme hledat koøeny Rabasových figurálních alegorií, koneènì i krajináøské studie navazovaly na impresionismus. Pøijal cézannovské principy výstavby prostoru a barevné kompozice obrazu. Ve dvacátých letech byl ovlivnìn mylenkami tzv. sociálního umìní a nìkteré malby z poèátku ètyøicátých let nesou stopy magického realismu.
Vechno vstøebával bez ostrých obratù. Nové postupy pøibíral v rámci variací stálých témat, kterými se jeho dílo postupnì prohlubovalo a rostlo. Právì dùslednost, s ní trval na jediném velkém tématu, a setrvávání v hranicích, je si na poèátku stanovil, patøí k základním rysùm, pro které byl a je poøád kladnì pøijímán.
Rabas vyel z venkovských pomìrù, a do konce støedokolských studií nepoznal nic, co by pøesahovalo ivotní a pracovní problémy zemìdìlcù na vsi èi obyvatel starosvìtského zapadlého mìsteèka.
S bohatím kulturním dìním se setkává teprve po pøíchodu do Prahy. Uèitelùm na Akademii se svìøil s dùvìrou a pøijal jejich lekce. Zároveò se ale mezi vrstevníky v Umìlecké besedì podílel na formulaci generaèního programu. Tehdy se rodil i Rabasùv osobní tvùrèí zámìr, zaloený na vlastní zkuenosti a na podnìtech prostøedí, ze kterého vyel. Své pøesvìdèení demonstroval pøesídlením do Kruovic. Neztrácel vak kontakt s aktuálním dìním.
V první fázi díla, do konce dvacátých let, spoèívá Rabasova pracovní metoda na ateliérové práci, studuje jednotlivé detaily zvlá a vytváøí z nich stylizované, èasto rozmìrné kompozice. Definitivní obraz pøedcházejí a èasto i následují variace v kresbách, akvarelech, temperách, v grafice a plastice. Dominuje figura, do ní se soustøeïuje sdìlení obsahu obrazu.
Èasem se Rabasova metoda mìní, stále zesiluje význam plenérové práce v krajinì. Èerpá výrazovou sílu z bezprostøedního kontaktu s realitou. Jeho díla ale nejsou pouhým pøepisem vidìného.
Krajina kolem Kruovic není výrazná, Rabas ji charakterizoval pojmem zemì neromantická. Mírnì zvlnìný terén, pole a typické èervenice a ploché zalesnìné høebeny nevysokého pohoøí Dbán. Malíø pøijímal do obrazù pøedevím jednotlivé morfologické prvky a pomìrnì pøesnì je charakterizoval. Jetì dnes lze vyhledat a urèit, o který motiv se jedná, i kdy se v krajinì zmìnila parcelace i porosty. K lineárnímu rozvrení obrazu vyuíval struktury, které vytváøela sí cest a mezí a ponìkud svobodnìji zacházel s koloritem. Vycházel z reálných kál rezavých èervení, ostrých zelení a hlubokých modøí.
Barva se mu od tøicátých let stala podstatným výrazovým prostøedkem. Krátce pøed svými padesátinami dosahuje vrcholu. Suverénnì komponuje básnivé oslavy selského ivota a svého kraje.
Dalí Rabasova tvorba je u jen promìòování a prohlubování tohoto objevu. Vedle práce v plenéru se vak vrací k pokusùm o alegorické vyjádøení podobných témat v cyklech Chleba a Píseò míru.
Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156
