55. výročí otevření Rakovnické galerie

Otevření Rakovnické galerie 15. srpna 1948

předcházelo téměř celé desítiletí příprav. S iniciativou k založení galerie vystoupil rakovnický učitel Karel Mejstřík na schůzi Společnosti přátel umění dne 5. 4. 1939, ta jeho návrh přijala a hned začala soustřeovat peníze a nakupovat obrazy. Bohužel dobře známé okolnosti učinily těmto snahám konec.

Po osvobození roku 1945 se obnovená společnost ke svému záměru vrátila a svedla úporný zápas o uvolněné prostory budoucí galerie s rakovnickou spořitelnou, nebyla už ale tím dynamickým sdružením jako před válkou, o záležitosti galerie se starala jen malá skupinka členů jejíž mluvčím se stal Jindřich Šubert.

Program / Autoři

O situaci ve spolku pěkně vypovídají dopisy, které si vyměnili na přelomu let 1946–1947 Šubert s Rabasem.

Přepis dopisu V. Rabase

2. 2. 1947 Krušovice

Jindř. Šubrtovi

Milý a dávný příteli, nehněvejte se na mne, že Vám dosud neodpovídám, věřte mi, už nemohu jen tak letět do funkcí – víte, že jsem se v Praze všech zřekl. ne snad pro duševní nějakou únavu, ale pro moudrost poznání, že člověk smí čas utrácet nebo dělit, dokud jej má nazbyt. Vím, že máte nejlepší úmysly mne šetřit, ale jaká by byla moje zodpovědnost, kdybych nedělal s sebou – a na to času nemám. Já v týdnu 3–4 dny propíšu, já nevím kde se to bere a s čím vším nár. umělec má co dělat, ale na sekretářku nemám a nevím, jak bych s takovým pěkným nářadím u paní Rabasky pochodil, a tak píšu jako mourovatej a malování je pořád utlačeno ke zdi.

Nevěřím, že by ta moje injekce stonavé Společnosti přátel umění pomohla. Omladit potřebuje. Trochu jste tam ustáli a nemáte dorost, který by měl ctižádost něco dělat. Nebude ji mít, dokud mu nedáte k tomu příležitost. Jak jste tam, všichni děláte za tři už jinde. Tadyhle pomoci nemohu. Ani moje jméno na Vašem štítě – v Praze se dívají na mne stále ještě jako na práče a nikoliv starého důstojného pána a nejspíš by některý všivák po mně hodil posměškem, že si dělám za živa svůj památník. Taky to by Vám neprospělo, ostatně by mě to hrozně tísnilo ta Rabasova galerie o které se mluvilo – vždy já mohu udělat ještě všelijaký kotrmelec, je mi teprv šedesát a to Masaryk teprv začal to největší riziko svého života. Tím chci jen říci, že se také člověku nějaký krok může nepovést. Kampak s monstrancí. Tak od 80 nahoru. Chybovat je také krásné, protože lidské. Obrazy bez chyb zdají se mi nelidské a lidi bez chyb – přinejmenším podezřelí.

Recept: udělejte předsedou Mejstříka, zaslouží si to, něco už v kultuře udělal, sám se sebou i se světem okolo sebe. Nezapomeňte na oba předsedy národních výborů. Oba jsou lidé, kteří tam patří a možná hodně do čela, když by Mejstřík si vzal jednatelství. Mladé dvakrát. Vopršala a ty ještě mladší, pokud je máte. Pohovořte si o tom a navštivte, tuto neděli jsem sám doma, možná že by si Antoš dal říci s vozem nebo plukovník. A děkuji za všecko Vaše laskavé myšlení o Vašem Rabasovi.

Dopis dejte číst komukoliv třebas ve schůzi, možná, že Vám to usnadní situaci.

Bývalý byt Čeňka Vaňečka ve druhém patře spořitelny, který společnost pro galerii vybrala, se nakonec podařilo získat počátkem roku 1947.

Kuratorium galerie ustanovila Městská osvětová rada, hned v lednu se sešel přípravný výbor, 21. dubna byl již předán návrh jeho složení ke schválení radě MNV, bylo schváleno a 3. července 1947 mělo Kuratorium rakovnické galerie ustavující schůzi. Galerie měla vzniknout z dobrovolné práce členů kuratoria, exponáty se měly vypůjčit, potřebné finance získat ze sbírky a později ze vstupného.

Nejdříve rozeslal J. Šubert žádosti umělcům – rodákům o to, aby zapůjčili svá díla.

Od podzimu už běžely práce na vyčištění a zařízení výstavních sálů naplno. Další exponáty dodala Rakovnická spořitelna.

Kuratorium 16. listopadu 1947 požádalo Ministerstvo školství a národní osvěty aby půjčilo díla ze svých sbírek a nebylo skromné, jednání pravděpodobně pokračovala při osobních návštěvách v Praze, tehdy do hry vstoupil se svým vlivem i Václav Rabas. Uběhla však další půlka roku (mezitím došlo ke státnímu převratu) a v červenci 1948 už kuratorium začalo odvážet vybrané obrazy a sochy z ministerstva do Rakovníka.

Dvacet dní před plánovaným otevřením ještě nebylo jisté co bude viset na zdech. Kuratorium Rakovnické galerie se schází naposled 9. srpna. Ze zápisu je patrné, že úpravy místností jsou hotové a co bylo možné je vypůjčeno, expozici 10. srpna pod dohledem Rabasovým nainstalovali.

Slavnostního otevření v neděli 15. srpna 1948 se zúčastnila mimo jiné i spisovatelka Jarmila Glazarová, která pak o události referovala v tisku. Rabasova úvodní řeč je otištěna v časopisu Var – svědčí ze všeho nejvíc o složitosti doby.

Obsah expozice popisuje tištěný katalog. Obsahuje 88 položek: obrazů, soch a kreseb.

Dnes už nevíme, kde bylo co v pěti místnostech galerie zavěšeno, protože důkladnější inventáře členěné podle instalace již zachycují značnou obsahovou proměnu, která ji v následujících letech postihla.

Vystavená díla:

• Jarní práce
• Za stanem
• Jizera na Malé skále
• Studie Hlavy M. J. Husa
• Sběračky makovic
• Muž s dýmkou a pivem (Myslivec)
• Letní krajina se sv. Kopečkem
• Zikmund Winter
• Antonín Dvořák (portrét)
• Šičky
• Interiér
• Z přístavu v Antibes
• Vysoká brána v Rakovníku
• Město – nádraží
• Bárky
• Večer v přístavu
• Zima na Křivoklátsku I.
• Zima na Křivoklátsku II.
• Zima na Křivoklátsku III.
• Měsíc nad Novým rybníkem
• Před bouří (Topoly)
• Les
• Pole
• Stromy
• Stráně
• Václav Rabas, hlava
• Údolí Mže pod Zvíkovcem
• Zbytky hradeb v Rakovníku
• Zbytky hradeb a bašt v Rakovníku
• Hrad Krakovec, Husova kaple
• Strž z okolí Senomat
• Hrad Krakovec od severu
• Vstupní brána na Krakovec
• Vinaři
• Na Polomíli
• Vinobraní
• T. G. Masaryk, hlava
• Rudolf Puchold
• Vlastní podobizna
• Nezaměstnaný
• Saxofonista
• Nádvoří rakovnické radnice
• Rybova stodola pod Vysokou branou
• Partie ze starého Rakovníka
• Vlastní portrét
• Staré měšanské domy na rakovnickém náměstí
• Vysoká brána od východu
• Jiří Herold
• Znak města Rakovníka na sousoší p. Marie
• Vchod do židovského města v Rakovníku
• Pod Vysokou branou
• Domek čp. 1 v Rakovníku
• Karel Burian
• Bohuslav Herold, studie k portrétu
• Rakovník v zimě
• Baruška
• Kriner, sběrač odpadků
• Krajina
• Předjaří v české krajině, triptych
• Letní podmítka
• Moje maminka
• Velikonoční krajina, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, triptych
• Režná krajina od Pšova
• Krajina v červenci
• Krušovická kopanina
• Včelařské zátiší
• Podzim
• Z kladrubského hřebčince
• Pařížská kavárna
• Sadaři
• 28. říjen – K 10. výročí ČSR
• První máj
• Koníček
• Chalupy
• Vlajka hoří, návrh scény
• Včera narození, návrh scény
• Vinice, návrh scény
• Dáma Skřítek, návrh scény
• Likajdovic tetička, návrh scény
• Vlčí skála, návrh scény
• Jakobín, návrh scény
• Nepřátelé, návrh scény
• Nepřátelé, návrh scény
• Rybníkář Kuba, návrh scény
• Ženičky z půchovského kostela
• Žena (Po koupeli)
• V kuchyni
• Dívčí hlava