CAMERATA HELVETICA, Urs Schneider – dirigent, Eva Garajová – alt, Jitka Hosprová – viola

V roce 1962 založil dirigent Urs Schneider soubor Camerata Helvetica, který se rekrutoval ze členů symfonického orchestru „Pro Musica“ v St. Gallen. Netrvalo dlouho a orchestr získal obrovské renomé a doznal vysokých uměleckých kvalit. Za 20 let odehrál orchestr každoročně v průměru 25 koncertů (vždy v červenci a srpnu) po celém Švýcarsku a byl proto důležitou a vysoce ceněnou součástí švýcarského kulturního dění.

Vedení orchestru velmi intenzivně podporuje mladé švýcarské hudebníky. Kolem 110 mladých umělců od roku 2000 mělo šanci vystoupit sólově s tímto ansámblem a nasbírat cenné zkušenosti pro jejich budoucí život coby profesionálních hudebníků. Za tuto činnost orchestr získal zvláštní ocenění. Vědomě též pečuje o prakticky neznámé skladatele od baroka, klasicismu a romantismu až po současnost. Pečlivě se stará i o díla současných švýcarských autorů, jako je R. Blum, E. Isoz, P. Mieg, A. Moeschinger, J. F. Zbinden, W. Vogel, A. Keller, L. Nadelmann, A. Schibler a J. Daetwyler, provedli i mnoho premiér. V roce 1979 tehdejší federální člen rady Dr. Kurt Furgler velmi pomohl  orchestru po ekonomické stránce. Orchestr vystupoval velmi často i v zahraničí, mimo jiné i na festivalech ve Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichově, Innsbrucku, Klagenfurtu, Vídni, Wroclawi, Ostende, Amsterdamu, Haarlemu, Florencii, Livornu, Soluni, Athénách, Cannes, Paříži, Valencii, Barceloně, mezinárodním festivalu na Ibize a mnoha dalších. O všestrannosti orchestru se můžete přesvědčit na velkém množství nahrávek na CD, LP, ale i v rádiu či televizi.

Narodil se v roce 1939 v St. Gallen. Ve svých šesti letech začal svá studia hrou na housle, která absolvoval v roce 1961 s diplomem na konzervatoři v Curychu. Dirigování studoval u Rafaela Kubelíka v Lucernu, Igora Markevitche v Madridu a Otto Klemperera v Curychu a Londýně. V patnácti letech založil svůj první orchestr „Pro Musica Orchestra“, který se později rozrostl až na 70ti členné těleso. V roce 1962 založil „Komorní orchestr Východního Švýcarska“ (Camerata Helvetica). Urs Schneider byl mimo jiné šéfdirigentem a uměleckým vedoucím „Shreveport Symphony a Opera Society“ (USA), Cameraty Stuttgart, dále byl pozván jako nástupce Bernharda Paumgartnera do „Camerata Academica Salzburg“, působil i v  „Haifa Symphony Orchestra“, Izrael (se kterým absolvoval v roce 1984 velké evropské turné) a zajímavá je jistě i jeho spolupráce s orchestrem „Pražští komorní sólisté“. Byl spoluzakladatelem a šéfdirigentem „National Taiwan Symphony Orchestra“ a pravidelný hostující dirigent v Bělehradě. Urs Schneider byl dlouhá léta členem poroty „Concours International des Jeunes Chefs d‘orchestre“ na festivalu v Besançonu a dirigentské soutěže Constantin Silvestri v Bukurešti. V roce 2000 byl prezidentem poroty ve Švýcarsku „Grand Prix Euro Vision des Jeunes musiciens“. Působil též  jako vedoucí dirigentských kurzů v Braunwaldu, Haifě, Taipei (Taiwan University), Charkově a New Yorku. 1962 zahájil svou mezinárodní kariéru čtyřmi koncerty v USA. Od té doby vedl více než 180 velkých orchestrů ve všech evropských zemích, stejně jako v USA, Jižní Americe, Jižní Africe, Austrálii a na Dálném východě. Zvláštní význam v roce 1969 měla pro něho spolupráce s četnými orchestry bývalého východního bloku (Československa, Polska, Pobaltí, Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Gruzie, Arménie, Sibiře) s cílem poskytnout jim znalost německého romantismu (Mendelssohn, Brahms, Bruckner, Mahler). Kromě četných rozhlasových a televizních záznamů Urs Schneider nahrál 60 LP a CD. Je jedním z nejúspěšnějších a nejvíce v zahraničí angažovaných švýcarských dirigentů.

Mezzosopranistka Eva Garajová je absolventkou Konzervatoře v Bratislavě (Ružena Illenbergerová) a Vysoké školy múzických umění v Bratislavě (Hana Štolfová-Bandová). Dále studovala v Osimu, (Accademia d‘arte lirica – Mario Melani), v Buffalu (Gary Burgess) a na mistrovských kurzech u Enzy Ferrari, Julie Hamari a Christy Ludwig.

Během svých zahraničních stáží se představila v titulní roli Lukrécie v opeře Benjamina Brittena The Rape of Lucretia a v Pucciniho opeře Suor Angelica v Greater Buffalo Opera Company. Již jako studentka VŠMU se stala členkou Komorní opery v Bratislavě a v roce 1995 debutovala jako Olga v opeře Evžen Oněgin v Banské Bystrici.

V témže roce začala spolupracovat se Státní operou Praha, kde během svého působení nastudovala více než dvacet rolí světového operního repertoáru (mimo jiné Mozart – Cosi fan tutte, Rossini – II Turco in Italia, Bizet – Carmen, Boito – Nerone, Ponchielli – La Gioconda, Janáček – Káťa Kabanová). V roce 2000 získala prestižní Cenu Masarykovy akademie umění a Cenu Gustava Mahlera Evropské unie za umění.

V roce 2006 vystoupila v Bratislavě jako host galakoncertu José Carrerase se španělskými a italskými písněmi. Zúčastnila se též přípravy filmové nahrávky opery Liška Bystrouška (Deutsches Symphonie Orchester v Berlíně a dirigent Kent Nagano) a nahrávky této opery pro BBC ve spolupráci s ČT Brno (2002 – 2004). S Filharmonií Brno a dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem a znovu na festivalu Pražské jaro 2007 s Pražskými symfoniky zpívala v Glagolské mši Leoše Janáčka. Pravidelně účinkuje se špičkovými symfonickými a komorními orchestry, zejména se Slovenskou filharmonií (Beethoven, Liszt – Missa solemnis, Mozart, Verdi – Requiem, Dvořák, Rossini – Stabat Mater, Berlioz – La Mort de Cléopatre) a Státním komorním orchestrem Žilina.

Spolupracuje i s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Vladimírem Válkem (Křička – Severní noci a Stravinský – Oedipus Rex, Mahler – Symfonie č. 2), dirigentem Petrem Altrichtrem (Filharmonie Brno, Slovenská filharmonia), Pražskou komorní filharmonií s dirigentem Jiřím Bělohlávkem (Beethoven – Missa solemnis). Účinkování ve skladbě Zápisník zmizelého na festivalu Autunno musicale a Como (2002) znamenalo počátek spolupráce s klavíristou Marianem Lapšanským.

Dnes je Eva Garajová zařazena mezi nejvýznamnější interprety písňové literatury své generace v Česku i na Slovensku. Její nahrávky pro vydavatelství Arco Diva vzbuzují svou autentičností pozornost i na mezinárodní hudební scéně.

V roce 2014 iniciovala založení festivalu v Karlově Studánce, kterého je uměleckým garantem a je zakladatelkou komorního cyklu Pražské múzy a Nadačního fondu Evy Garajové pro komorní hudbu.

Ve svém oboru je průkopnice. Jitka Hosprová, první česká sólistka na violu, je světově uznávaná pro své umění. Na svých CD prezentuje od r. 2001 klenoty české violové literatury a světové klasické moderny. Vystudovala Akademii múzických umění v Praze obor viola u doc. Jana Pěrušky a spolupracovala s legendárním italským violistou Luigi Albertem Biancchim, který ji dovedl k virtuoznímu mistrovství. Sólově spolupracuje s řadou světových orchestrů – Vídeňský rozhlasový orchestr, Orchestre Lorain, Belgická Filharmonie, Camerata Chile, Česká Filharmonie, FOK, France Chamber Orchestra atd. Jako sólistka se představila na řadě světových hudebních  festivalů – Presenses – Francie, Rheingau Sommer, Kulturtage Dresden, Pražský podzim, Pražské jaro, Moravský podzim, Smetanova Litomyšl, Kartágský hudební podzim a jiné.  Zdobí ji sólová debutová vystoupení v Londýně, Vídni, Paříži, Stockholmu, Římě, Santiagu de Chile, Washingtonu D.C. a New Yorku.

„Jitky vášnivý vztah k viole dává publiku jasně na vědomí existenci tohoto přehlíženého nástroje, přináší fascinující violovou literaturu a inspiruje skladatele ke komponování nových děl. Je to strhující umělkyně na pohled,“ říká o ní DeeAnne Hunstein, ředitelka Hunstein Artist Services v New Yorku. Jitka Hosprová je nejen vyhledávanou sólistkou, ale též komorní umělkyní. Jako host vystupuje s předními českými kvartety a tvoří spolu s harfistkou K. Englichovou a flétnistou C. Jansem (LUX) exkluzivní trio Bohemia Luxembourge. Sólistka hraje na italský nástroj z roku 1856 Andrea Postacchini a na český nástroj model Amati 1615 z roku 2010 Petra Zdražila.

Program / Autoři

• W. A. Mozart: Divertimento in D-Dur, KV 136
• Ottorino Respighi: Il Tramonto
• Paul Hindemith: Trauermusik pro violu a orchestr
• Georg Philipp Telemann: Koncert G dur pro violu a orchestr
• Alfred Felder: Sagemattler-Walzer

Účinkují: CAMERATA HELVETICA, Urs Schneider, Eva Garajová, Jitka Hosprová