Eva Linksfeilerová – akvarely

Program / Autoři

Eva Linksfeilerová

K výstavě v Rabasově galerii v Rakovníku.

Březen – duben 2004

Rakovník mne přivítal vstupní branou, zvanou Pražská, sousedním muzeem a kostelem se zvonicí. Tolik krásných dominant pohromadě! Jistě byla předemnou řada výtvarníků, kteří tato místa přenesli do obrazů, ale pro mne to bylo novum, které nešlo nenamalovat. Přijměte je ne jako věrnou podobu, ale jako můj dojem, který ve mne vyvolaly. Přicházím do Rakovníka s výstavou, která je nazvána ‚Cesty‘, možná by bylo lépe říci cesty barev. Je to právě cesta, kterou za barevným vyjádřením podnikám a objevuji objevené, že u nás je krásně. Cesty vedou všude a při pozorném pohledu je vidět jejich rozličný tvar, křivka v krajině vždy s jiným směrem a cílem. Právě toto téma jsem chtěla v Rakovníku vystavit, a proto jsem se v posledním roce na cesty zaměřila. Přináším s sebou také květiny, které patří jako výsostné představitelky barev ke každé mé výstavě. Mé akvarely jsou nenápadné a skromné, ale přesto bych ráda, aby předaly trochu pohody, kterou jsem pociovala, když jsem je malovala.

Eva Linksfeilerová

Pár slov o sobě

Žiji ve Velvarech, malém městě ve středních Čechách – a zde jsem se i narodila, a to 20. února 1937. Ve Slaném jsem vystudovala střední ekonomickou školu a po maturitě začala pracovat v Praze v Československém rozhlase. Zde jsem se šířeji seznamovala s kulturním světem prostřednictvím výstav, divadel, a především soukromým studiem malby v ateliéru akademického malíře Antonína Hévra. Láska k malování mne provází od samého dětství. Podporu jsem měla nejprve ve svém otci, později v učiteli na škole. Nabádali mne, abych navštěvovala školu uměleckého zaměření. Osud tomu však nechtěl a má životní dráha šla zcela jiným směrem. Malování bylo ale mojí stálou součástí. Na počátku byly školní vodové barvy, rudka, uhel, suchá jehla a později olej. U olejomalby jsem zůstala po několik let, prakticky až do okamžiku, když jsem se důvěrněji seznámila s akvarelem. Tato technika se pro mne stala tak zajímavou, že jsem při ní zůstala, především pro její rozličné možnosti vyjádření. Stále, i po letech, má pro mne svou přitažlivost, stále mám toto širé pole nedostatečně prozkoumané, stále stojím na samém začátku. Mohu poctivě říci, že každý jednotlivý obraz mi přináší nový zážitek, spojený s hledáním tématu, kompozičního rozvržení, náčrtu a v následné malbě, která dovede tak krásně vtáhnout do děje – a svět kolem mizí. Většinou až bolavé nohy nebo šero mě zavolají zpátky. Znáte to všichni, kdo se zaberete do práce, která vás baví. Malování je krásná terapie na všechny trampoty. Náměty pro své obrazy nacházím všude – v přírodě při procházkách, na cestách, stezkách, pěšinách, při výletech. Pozoruji stromy, květiny, různá zákoutí – ale především čerpám v okolí svého domova, které je mi nejbližší.

Osobní údaje

Eva Linksfeilerová

nar. 20. února 1937 ve Velvarech

vdaná, manžel Jaroslav, syn Petr, vnoučata: David, Adéla a Nikola.

Samostatné výstavy

6. 12. 1996 – 6. 1. 1997 – ‚Okolí Velvar‘, olej, pastel, akvarel

Městské muzeum Velvary

11. 5. – 16. 6. 1997 – ‚Akvarely a oleje‘

Městské muzeum Velvary

6. 3. – 29. 3. 1998 – ‚Velvary a barevný svět akvarelu‘

Galerie Pražská 71, Velvary

3. 12. 1999 – 7. 1. 2000 – ‚K miléniu‘, akvarely

Galerie Pražská 71, Velvary

20. 10. – 20. 11. 2000 – ‚Snídaně‘ – akvarely

Městské muzeum Velvary

24. 1. – 10. 3. 2002 – ‚Ztracený prstýnek‘, akvarely

Kralupy n. Vlt., Městské muzeum

25. 3. – 25. 4. 2004 – ‚Cesty‘, akvarely

Rabasova galerie, Rakovník

Členství

Unie výtvarných umělců České republiky – individuální zápis /99/ v Rejstříku profesionálních výtvarných umělců ČR.