Kudy z nudy logo Středočeský kraj logo Rakovník logo

Heroldův Rakovník – KVINTERNA

ikonka kalendáře Datum akce

15. 9. 2005

ikonka času Čas začátku

19:00

ikonka lokace Místo konání

Heroldova síň

Heroldův Rakovník - KVINTERNA

Hana Blochová – zpěv, harfa, psalterium, duochord

Michael Pospíšil – zpěv, flétny

Pavel Polášek – šalmaj, kornamusa, zvířecí rohy, flétny, píšťala s měchuřinou, santur, chalumeaux

Přemysl Vacek – loutna, kvinterna, ud

Milan Bílek – bicí nástroje, psalterium

Program / Autoři

  • Festival HEROLDŮV RAKOVNÍK

Soubor Kvinterna od roku 1994 pravidelně koncertuje doma i v zahraničí, byl hostem již mnohých evropských hudebních festivalů (Itálie, Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Litva, Estonsko, Turecko). Zaměřuje se převážně na křesťanskou a židovskou hudbu 13.–15. století, zabývá se také hudbou alternativní a experimentální. Hraje dvorskou i duchovní hudbu středověkých Čech i ostatní Evropy, zajímavé je souborové zpracování písní Sefardských Židů ze Španělska, Turecka, Balkánu a Maroka a synagogálních zpěvů Aškenázských Židů ze Střední Evropy, kdy využívá autentických hudebních nástrojů původem v Orientu. Spolupracuje též se souborem historického tance Chorea Historica, kdy hraje písně a tance Evropy 15. století, hlavně villancicos – dvorské písně katolické královské dvojice Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II..

Kvinterna provozuje i vlastní skladby alternativní hudby inspirované hudbou středověku, založené na improvizaci, využívajíc charakteristického zvuku středověkých, etnických a bicích nástrojů. Vystoupení mívají scénický charakter, kdy je hudba spojena s výrazovým tancem a výtvarným zpracováním scény (např. Mystica 98, Alchymia 2000). Multimediální projekt Terra mystica na hudbu Kvinterna (2003) patří s objevným syntézním exterierovým projektům (scénář a režie Hana Blochová).

Soubor dosud vydal šest CD, nejstarší HUDBA DOBY KARLA IV. představilo dobovou dvorskou hudbu v písních G. de Machauta a F. Landiniho, FLOS FLORUM (Arta Records, 2002) obsahuje převážně české středověké písně doby Karla IV. Ze starších nahrávek Arta Records zaujaly např. LA ROSA ENFLORECE (písně sefardských a aškenázských Židů) nebo MEDIEVAL INSPIRATION (hudební cyklus Alchymia a španělské středověké poutnické mariánské písně), za zmínku stojí také starší CD RITUÁLY STŘEDOVĚKU s věšteckými zpěvy Sibylinými a písněmi k madoně montserratské ze sborníku Llibre vermell. Obsahem CD KRAJINA ŽELOBUDNÁ (Arta Records 2004) jsou sefardské a moravské balady.