Jarmila Malátová – malované sochy

V paměti návštěvníků Rabasovy galerie v Rakovníku jistě zůstala výstava sochařky Jarmily Malátové, uspořádaná v poslední čtvrti roku 2000. Kromě trojrozměrných plastik a sochařských kreseb zde budily pozornost drobné pískovcové sošky, zvláště pak reliéfy. Při jejich tvorbě motivoval umělkyni především obdiv nad vševládnou mocí přírody a jejími skrytými silami.

Současná výstava je pokračováním této řady malých reliéfů, avšak obohacených o nová poznání – a to jak obsahová, tak formální. Nové řešení představuje kombinaci malby a reliéfní plastiky v přírodní barvě kamene. Už dříve nám sochařčiny nevelké reliéfy připomínaly ušlechtilé šperky – a malba nyní tento dojem značně umocňuje. Z novinek to ovšem není vše, reliéfy většinou ještě doplňují – nejen tvarově a barevně, ale i symbolicky – některé ze šperkových kamenů. „Mají symbolizovat vesmírnou energii,“ říká výtvarnice, jejímž hlavním tvůrčím záměrem je vyjádřit se k tomu, co stále přetrvává.

Tyto nové, více než dříve klenotům podobné reliéfy znamenají poněkud i návrat k mýtům. Už v pradávnu se stalo zvykem, že výtvarná díla, mající souvislost s projevy lidského ducha, byla zdobena drahými kameny. často jde o díla mistrovská, která obdivujeme v evropských muzeích a chrámech. Drahokamy na nich jakoby tiše a tajuplně září barvami, z nichž každá má svou symboliku. Tu ostatně vlastní i každý ze šperkových kamenů. V dávných Čechách přitom bývala dávána přednost rozličným drahokamovým odrůdám křemene. V raném středověku zaujímal mezi nimi přední místo křišťál, upravovaný do potřebných tvarů z přírodních krystalů, nalézaných ve výšinách hor. Křišťál je čistý a také čistotu vždy symbolizoval, je čirý a tají v sobě jasné světlo.

V nové části tvorby Jarmily Malátové vidíme tento kámen vícekrát, působivě kupříkladu na reliéfu Láska. „Křišťál mi připomíná slzy stromů, má křehkost, jasně svítí a představuje krůpěje čiré energie,“ říká autorka.

Součástí jejích výtvarných kompozic jsou však často acháty – pro svou značnou různobarevnost a zvláštní vnitřní kresbu. Například tmavé acháty efektně vynikají v kontrastu s působivým orámováním zlatou či stříbrnou barvou. Na reliéfu příznačně nazvaném Hlubina se volně tvarované vlny soustřeďují kolem zeleného achátu. Reliéfu Temné slunce dominuje achát s tmavým středem, obklopený jakoby modří nebes. Na reliéfu Matka země symbolizuje achát s černým pruhem původní tmavou mateřskou zemi, kterou obepíná zlatý kruh jako tvůrčí vesmírná záře. Podobné téma ostatně obsahuje i reliéf Zvěstování, který však zdobí čirý křišťál. Pozornost rozhodně věnujeme i reliéfu nazvanému Duchovní srdce, jehož plochou stoupá jakoby zkamenělé proudění – s ponecháním původní barvy pískovce – a dosahuje vzhůru k tmavému achátu na výrazně zlatém pozadí.

Jasný radostný cit je obsahem okruhu reliéfů s půvabně plynoucími tvary, doplněnými kameny výrazných barev. Například červeným karneolem v Květu radosti. Pod názvem radostně si pak všimneme dívčího těla s honosným gestem zdvižené paže, citlivě doplněného jasnou červení – a završeného živě modrým achátem. Zelený malachit na bílém podkladu pak jakoby korunuje plochu reliéfu Orchidej, což je bizarní kamenný květ, zdánlivě se nořící z hlubiny zelené tůně.

Na některých z těchto drobných plastik však kameny nenajdeme, záměru autorky tu bohatě postačila kombinace sochařských tvarů a malířsky pojednaných barevných ploch. Příkladem může být pozoruhodný – a trochu tajemný – reliéf Aura. Od výrazného lidského profilu se na něm šíří stupnice barev od studené modři po teplou červeň.

Umělkyni se podařilo prozářit tato jen rozměry nevelká díla zvláštním světlem. K vyjádření svých myšlenkových záměrů vytvořila z pískovce a z opuky sochařské tvary a linie, neobvykle doplněné jak barevnými plochami, tak barvami a svitem drahých kamenů. Reliéfy ztvárňují energetickou řadu, kterou podle slov autorky lze vyjádřit pojmy: příroda – pnutí – harmonie – vesmírná energie. A to vše v jejím díle pocitově nalézáme.

PhDr. Anna Bauerová

Program / Autoři

• Jarmila Malátová

Jarmila Malátová

sochařka

nar. 13. 4. 1931 v Praze

Studia: UK Praha pedag. fakulta

prof. K. Lidický, C. Bouda

absolutorium 1953

Samostatné výstavy:

1960 Příbram, Dobříš

1968 Praha, Divadlo E. F. Buriana

1969 Praha, Týdny v atelieru, Voršilská

1987 Praha, galerie Zlatá lilie

1990 Praha, galerie Centrum

1994 Žďár nad Sázavou, konvent kláštera

1995 Litoměřice, galerie Salva guarda

1996 Poděbrady, galerie Ludvíka Kuby

1999 Plzeň, galerie x centrum

1999 Semily

2000 Rakovník, Rabasova galerie

2001 Praha, Ledeburské terasy

Účast na výstavách

1962 Kolektiv deseti, Alšova gal., Praha

Výstava 3. OP SČSVU, Praha

1963 Výstava 3. OP SČSVU, Praha

1965 Výstava KO SČSVU v Krakově

Výstava k výročí ČSSR, Praha

1966 Výstava mladých v Brně

1967 I. Pražský salón Praha

1970 Výtvarní umělci k výročí ČSSR

Mánes, Praha

1971 II. Pražský salón, U hybernů, Praha

1975 Výtvarní umělci k výročí ČSSR

Mánes, Praha

1976 Žena v současné tvorbě, Galerie U Řečických, Praha

1979 Výtvarní umělci dětem, Mánes, Praha

1980 Výtvarní umělci k výročí ČSSR

Mánes, Praha

1985 Výtvarní umělci k výročí ČSSR Mánes, Praha

1987 Malíři a sochaři – členové SČVU

Mánes, Praha

1988 Pražský salón, Bruselský pavilon

1989 Bienále komorní plastiky, Trenčín

1990 Čes. komorní plastika, Mánes, Praha

1991 Art club Burgwedel, SRN

1992 Grafika a komorní plastika, Karolinum, Praha

1993 Intercontakt graphig, Souč. české sochařství, Mánes, Praha

1996 Socha v myšlenkách St. a Nov. zákona, Strahovský klášter, Praha

1999 Týnské dvorky

Salon obce architektů

2000 Salon Litoměřice

2001 Salon obce architektů

Muzeum Říčany, skupina Femina

2002 Zámek Kozel, skupina Femina

Salon Litoměřice

2003 Zemědělské muzeum Praha, skupina Femina

Realizace v architektuře:

1975 „Rodina“ – Kladno, pískovec; Památník rev. hnutí v Českých Budějovicích, komplex. exter. řešení; 1978 reliéf do sport. haly v Kladně, um. kámen; reliéf pro kult. dům v Táboře, pískovec; 1979 plastika pro krematorium v Českých Budějovicích, pískovec; 1980 dětské sousoší pro mateřskou školu v Kutné hoře, pískovec; 1982 reliéf pro obřad. síň v Lounech, opuka; dětské sousoší pro Západočeskou galerii Klenová, mramor; 1983 reliéf pro sport. halu v Kouřimi, um. kámen; 1984 „Rodina“ – sídliště Lužnice – Tábor, pískovec; 1987 plastika „Lužnice“ – sídliště Tábor, pískovec; 1989 paměť. deska K. Konrádovi, Louny, bronz; plastika „Plamen“ pro rozptylovou louku hřbitova v Nymburce, pískovec; 1991 plastika pro rozptylovou louku hřbitova v Lounech.

Vystavená díla:

• Duchovní srdce
• Láska
• Hlubina
• Muž a žena
• Zvěstování
• Něžné vztahy
• Naděje
• Vesmírné energie
• Aura
• Tajemné květy
• Modlitba
• Slzy stromu
• Květ radosti
• Pocta Úprkovi
• Harmonie
• Radostně
• Pohoda
• Tajemství
• Touha
• Akt
• Slunečná pohoda
• Zřítelnice mého oka
• Požehnání
• Křídla
• Orchidej
• Nostalgie
• Sladké nicnedělání
• Temné slunce
• Matka země
• U moře
• Součásti přírody
• Zrození tvaru
• Příroda
• Měkké tvary
• Naděje
• Snění
• Snové květy
• Sny
• Měkké tvary
• Svítaní 2