



Jaroslav Hruška
Mým hlavním fotografickým zájmem je krajinářská fotografie a makrofotografie.
Fotografuji rozmanitá místa v naší přírodě i v zahraničí, místa známá i zapomenuté kouty, kde hledám zajímavé vyhlídky, pohledy a detaily, kam se rád vracím a doufám v příznivé světlo k focení. Místa, snad zasluhující i vaši pozornost a popřípadě inspirující k návštěvě krajin, které většinu z nás umí pohladit po duši.
Tato výstava prezentuje pouze malou ukázku krajin z Křivoklátska a Třeboňska a tentokrát také makrosnímky z naší zahrady a křivoklátských lesů. Ty nám umožňují podívat se na běžný život drobného, užitečného hmyzu pozorněji, než běžně vnímáme. Příroda tyto tvory vyvinula k dokonalosti pro jejich drobné a nesmírně důležité úkoly pro zachování života na zemi. Chraňme je i celou naši přírodu. V naší přírodě můžeme nacházet i v blízkém okolí domova a i na běžné zahradě stále nová poutavá nádherná místa, objekty focení, které potěší oko a srdce a dávají nám zapomenout na běžný shon života. Stačí se jen pozorně dívat.
MUDr. Svatopluk Šalda
Fotografuji od dětství. Začínal jsem s aparátem mého otce Leica IIIc, který dodnes obdivuji a pietně uchovávám. Tatínek s ním jako student fotografoval na Václavském náměstí v listopadu 1939 pohřební průvod Jana Opletala a poté, jako účastník 17. listopadu, strávil 4 roky v německém koncentračním táboře Sachsenhausen.
Otec pocházel z východních Čech ze zemědělské rodiny a já jsem od dětství jezdil do jeho rodné chalupy na prázdniny. Tam se utvářel můj vztah k přírodě a myslivosti. Se strýcem, myslivcem, jsem chodil na čekanou a na hony. Babička mě brzy ráno za tmy budila, abych stihl svítání na posedu v lese se slovy „… hochu, hochu, že Ti ti zajíci stojí za to…“
Více než pětadvacet let jezdím na Sýkořici. V poslední době zde trávím většinu času a obdivuji zdejší přírodu. Jsem tu členem mysliveckého sdružení a přes včelařství jsem se seznámil s Jaroslavem Hruškou, se kterým máme společný zájem ve fotografování přírody.
Toto je již naše pátá společná výstava, moje fotografie jsou z několika cest do úchvatné přírody Norska.
V současné době jsem pracující důchodce, a tak mohu věnovat své fotografické zálibě více času.
Mým hlavním celoživotním fotografickým tématem byla příroda a myslivost. A to jsou, jak říkám snímky „vychozené a vysezené“ a proto náročné na čas. Tak doufám, že budu moci ještě nějaký čas v přírodě chodit a sedět a že nám ta krásná příroda ještě nějaký čas vydrží.