Kamarádky – Tázání a odpovědi

Tázání a odpovědi hravé i existenciální… Keramička, dvě malířky a sklářka, grafička a tvůrkyně instalací v jedné osobě, tyto čtyři dámy se prostřednictvím svého díla sešly na společné výstavě. Jejich umělecká, ale i životní zkušenost ústí do svébytných poloh imaginace, při níž se výtvarné prostředky – pro každou specifické a charakteristické – projevují tázaním, jehož je hotové dílo zpředmětněním. Tážeme se takto spolu s nimi po smyslu užitých tvarů, myšlenek či materii, případně po smyslu právě takovéhoto uspořádání výrazových prvků. Pokusil jsem se v tomto textu nazřít náměty i témata děl

Šárky Radové,

Evy Vlasákové,

Olgy Vyleťalové a

Bohunky Waageové

v jejich vzájemném působení, jež pochopitelně nevznikalo v samotě ateliéru, ale projevuje se až zde, ve výstavní síni. Výchozí hybný moment jejich inspirace, tedy ono tázání, je momentem sine qua non, pohnutkou i procesem uměleckého projevu. Bohužel jsme však přivykli – a to především po nástupu postmoderních paradigmat – vnímat umělce jakoby jen v této roli tazatelské a rezignovali na možné, třeba jen latentně přítomné sdělování odpovědí. Nuže: domnívám se, že tázání je případné především pro věk, v němž zároveň se smyslem díla hledáme i své místo ve světě umění, tedy v mládí. Již bohatá životní zkušenost, vykoupená zásadními – a to i osudově truchlivými – událostmi v životě všech čtyř umělkyň, je opravňuje v různém významovém modu promlouvat k divákům o stavu vlastního, hodnotícího vědomí a pozornosti k vnitřním inspiračním zdrojům. Výsledkem je naléhavost výpovědi, a to na různý způsob.

Program / Autoři

• Šárka Radová, Eva Vlasáková, Olga Vyleťalová, Bohunka Waageová