Karel Boháček – figurální kresby

Obrazy Karla Boháčka jsou zvláštní; plochá krajina, těměř všude pole. Jen tu a tam je v mocných vrstvách písčité půdy vyplavená strž, a někde zvětralé pískovcové skalky. Řídké selské lesíky tečkují po stráních podivné ornamenty. Je to jednoduchá neromantická krajina a stejně prostí lidé při žních, při práci v zahradách, v lese a na bramborových polích.

Svět umělce, který měl na vybranou a volil návrat do svého rodiště. Zvolil si osud opomíjeného, život chalupníka a předčasnou smrt. Není sice tak často na očích veřejnosti jako jeho vrstevníci, nevryl se do paměti jako oni svým zralým dílem, to nemohl již vytvořit. Zůstává především pověst o jeho inspirativním uměleckém postoji v převratné době, kdy vrcholil boj o naši politickou, národní emancipaci v narůstající krizi vedoucí k světové válce a vlně socialistických revolucí.

V prvním desetiletí našeho století, když přišel studovat na Akademii do Prahy se naše kultura otevírá všem myšlenkovým proudům východu, severu i západu Evropy. Základním požadavkem bylo i přes zavazující úkol dovršení národně obrozeneckých snah, rozloučit se s minulostí, pracovat nově a jinak. Umění hledalo nové prameny. Nově se zhodnotily podněty exotických mimoevropských kultur, primitivní formy lidového tvoření, nové metody otevřely cestu k dosud nevyužitým hloubkám lidského podvědomí. Vedle sebe se rozvíjí internacionální secese a doznívá impresionismus, mládež prochází lekcí severského expresionismu a nadšeně přijímá francouzský kubismus, stále velmi silné je symbolistické hnutí a pod vlivem obnovovaných romantických nálad odchází hledat novou náplň své tvorby v těsném kontaktu s přírodou a lidmi na venkově další pokolení umělců.

K. Boháček, V. Rabas, V. Rada, V. Sedláček a další, kteří vytvořili jádro obrozené Umělecké Besedy čerpali ze života venkova programově. Potom co jejich úsilí dostalo sociální přízvuk, stalo se jedním z určujících prvků celé naší kultury nejméně až do padesátých let.

Nejpřitažlivější částí Boháčkova díla jsou pastelové krajiny z posledních let života. Figurální kompozice jsou charakteristické pro rané období a dobu těsně po válce kdy na něho silně doléhaly existenční a zdravotní obtíže. Na slibný rozběh před válkou po letech v zákopech a lazaretech na frontě obtížně navazoval. Byla to léta pochyb a hledání. V podstatě žánrové scény se pokoušel zatížit hlubším symbolickým obsahem. Velkoryse komponované a barevně jemné obrazy nezapřou poučení J. Preislerem. Jsou však „selsky“ prosté. Již v době svého vzniku byly víc než pouhý příslib a dodnes jsou hodnotnou součástí naší výtvarné kultury.

Program / Autoři

• Karel Boháček

Všechna díla jsou zapůjčena z majetku Středočeské galérie v Praze.

Katalog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku v nákladu 200 výtisků, autor textu V. Zoubek, fotografie H. Jarošová. Povoleno SKNV v Praze – o 320 003 989.

Vytiskly Tiskařské závody n. p. Rakovník

Vystavená díla:

• O-510 Smrtka
• O-835 Žně
• O-1274 Tři ženy v krajině
• K-85 Tři dívky v lese
• K-1123 V lese
• K-1132 Žena v šátku
• K-1135 Česající se žena
• K-1145 Řezání janovce
• K-1146 Lámání kamene
• K-1167 Na bramborách
• K-1170 Na bramborách
• K-1177 Na bramborách
• K-1172 Na bramborách
• K-1197 Na bramborách
• K-1182 Ženy v zahradě
• K-1183 Ženy v zahradě
• K-1184 V lese
• K-1193 Přátelství
• K-1184 Žně
• K-1230 Ležící děvče
• K-1231 Odpočívající dívky
• K-1268 Tři dívky