Marcela Vajceová – keramiky, Ondřej Vajce – malby

V rozsáhlém celku prací Marcely Vajceové nalézáme nejen keramiku užitnou a dekorativní, ale také skulpturální, realizovanou v nejrůznějších keramických materiálech. Autorčin originální umělecký výraz využívá plně vláčnosti a plastičnosti hlíny. Modelováním dotváří i lité, duté tvary. Dramatickým řezem otevírá uzavřenost válců a kvádrů, záměrně porušuje jejich stavbu. Touha oživit hmotu, zachytit pohyb vede k hravé těkavé modelaci „nádob“. Okázalá volnost a nespoutanost omezuje jejich užitnou funkci. Jsou stvořeny pro radost.

Skulpturální keramika vedoucí od kamenných tvarů nejprve celistvých, později rozbitých průniky a hrou světel směřovala přes studie hlav až k dnešním torzům. Nalézáme v nich imanentní příbuznost, vycházející opět z tvárnosti hlíny. Ta v jejích rukou získává tep hned křehký, hned zase prudký a plný. Odtud vychází nerovnost napovězená a nekončící, uvádějící dílo v úzkou souvislost pokud jde o atmosféru a o obsah. Obrazivost zde vystupuje v souladu se schopností objevovat, přinášet to málo světla do příšeří, kde přebývají nekonečné možnosti tvarů a světel, představující se nám jako záblesky viditelné reality.

In large range of visual art of well-known Czech womansculptor Marcela Vajceová not only applied or decorative ceramics are found but also ceramic objects realised from various materials.

Her artistic expression is based on typical qualities of potter’s clay e. g. its plasticity. Concave forms are completed by modelling only. Dramatically – by cutting she opens closed cylinder and rectangular forms, she breaks its construction with intention or she finishes them by modelling. Her longing to bring material to life, to portray movement leads to her playful, volatile modelling of „vessels“. Spectacular unrestraint limits their useful function. They are created to give delight.

Her sculptural ceramics move from „stone shapes“ first undivided, then broken by penetrating and playing of lights to studying of „heads“ and torzos at present. But again that affinity leading from plasticity of clay is found there. Its quality is changed by fingers of Marcela Vajceová so quickly at once fragile immediately violent and consistent. From here that „tention“ of silence and endless unevenness start, define her objects of art, its content and its existence. Fantasy joins discovery, bringing light into darkness where endless possibilitis of creation, shapes and lights sleep. They are represented to us as „glimpses“ of visual reality.

Program / Autoři

MARCELA VAJCEOVÁ-HOFMANOVÁ

narozená 30. 11. 1941 ve Zlíně

1956–1960 studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti

1967 absolvovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ve speciálním ateliéru keramiky a porcelánu u prof. Otto Eckerta

Některé samostatné výstavy:

1973 Marcela Vajceová – keramika, Eva Vajceová – tapiserie, Praha, Galerie Zlatá lilie

1974 M. Vajceová – keramika, Praha, Galerie ve Vodičkově ul.

1975 K. Hofman – obrazy, J. Vajce sochy, M. Vajceová – keramika, Florencie Palazzo Strozzi

1976 J. Vajce – sochy, M. Vajceová – keramika, Bologna, Galleria d’arte il Sagittario

1976–1982 M. Vajceová – keramika, S. Řepková – tapiserie, Galerie Díla, Uherské Hradiště, Olomouc, Havířov, Zlatá lilie – Praha, Teplice, Brno, Zlín

1980 Textil a keramika. Katzenberg (Rakousko), Galerie Katzenberger – Quatember

1983 M. Vajceová – keramika, Praha, Galerie Na újezdě

1984–1987, 1989 M. Vajceová – keramika, J. Těšínská – tapiserie, Galerie Díla, Pardubice, Ostrava, Plzeň, Opava, Karlovy Vary

1985 M. Vajceová – keramika, K. Palátová – tapiserie, Vsetín – zámek, Okresní muzeum

1986 M. Vajceová – keramika, K. Palátová – tapiserie, Čadca, Kysucká galerie

1988 M. Vajceová – keramika, R. Mikulová – tapiserie, Ústí nad Labem, Galerie Díla

1989 M. Vajceová a L. Švarc, Mariánské Lázně, Chopinův dům Kulturní a společenské středisko

1990 M. Vajceová – keramika, J. Těšínská – tapiserie, Bratislava, Galerie Praha

Ocenění:

1968 Mezinárodní keramická soutěž Qualdo Tadino; diplom

1972 Mezinárodní keramické bienále, Vallauris; čestný diplom

1973 Mezinárodní keramická výstava, Gdaňsk; medaile

1982 Mezinárodní veletrh řemesel, Mnichov; zlatá medaile

Zastoupení ve sbírkách:

Muzeum keramiky Faenza; Uměleckoprůmyslové muzeum Praha; Moravská galerie Brno; Okresní muzeum ve Vsetíně; Oblastní galerie v Plzni; Alšova jihočeská galerie – Muzeum keramiky v Bechyni

Realizace v architektuře:

1969 Výtvarné řešení stěny restaurace „Rosava“, Rožnov pod Radhoštěm – sídliště

1970 Interiérová keramická plastika pro vestibul sauny v Luhačovicích

1971 Výtvarné řešení vstupu obytných domů, Praha-Ďáblice, sídliště (spolu s Helenou Samohelovou)

1973 Keramická stěna obchodního centra v Chlumu u Rakovníka

1973 Keramické plastiky pro výzdobu Domova důchodců v Rožnově p. Radhoštěm

1975 Exteriérová plastika pro JZD v Poličné u Valašského Meziříčí

1976 Keramická stěna pro mateřskou školku, Praha-Čakovice

1979 Keramická stěna pro jídelnu v Dopravním areálu, Praha-Řepy

ONDŘEJ VAJCE

Narodil se 7. července 1971.

Studoval v letech 1985–1989 na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze obor užitá malba a ve školním roce 1990–1991 na Accademia di belle arti v Benátkách.

Rakovnická výstava je jeho první rozsáhlejší expozice.