







Narozen v roce 1956. Jsem synem malíře Oty Janečka. Tuto informaci však obvykle neuvádím, pouze zeptá-li se někdo přímo. Nejsem přítelem jednoduchých cest.
Studia: Gymnázium, ekonomická škola, ČVUT fakulta elektronická.
Tak jako studia byla odlišná, tak i několik zaměstnání, kterými jsem prošel byla různorodá a obvykle neměla mnoho společného s předmětem mých studií. Zvukový mistr na Barrandově, vedoucí zásobování náhradními díly ve spojích, výběr hudby k módním přehlídkám až po současnost, kdy jsem vydavatelem. Ve výčtu profesí chybí jedno – profesionální fotograf.
Fotografování: Fotografuji od dvanácti let. Nejprve se stařičkým fotoaparátem značky Zeiss (byla to taková ta vysouvací harmonika) a až postupem času se vybavení profesionalizovalo. Fotografie zde vystavené jsou všechny fotografovány na kinofilm fotoaparáty Olympus OM2 a OM4. Pro dosažení maximálního prokreslení používám pouze objektivy s pevnými ohnisky.
Mé fotografie jsou krajinářskými jen na první pohled a ač nepoužívám fotomontáže či barevných posunů, nejsou reálnou výpovědí o krajině nebo městu. Jsou jen její výsečí. Obraz vnější reality se stává obrazem mé vnitřní krajiny. Mé mysli. Krajina, lidé, města, hra světel a stínů jsou jen vyjadřovacím prostředkem a proto není až tak důležité, kde fotografie vznikli a předmětem zájmu se můžou stát bodláky na smetišti, plesnivá zeď právě tak jako fascinující pustiny pouští a hor. A že nejsem profesionální fotograf. To proto, aby mě fotografování nepřestalo bavit. Koho by mohlo bavit fotit potřásání rukou a kožený úsměv politiků či reklamu na prací prášky. A tak raději zůstávám amatérem a spojuji radost z fotografování z druhou mou zálibou. S cestami.
Samostatné výstavy:
Vzpomínky, Galerie Centrum české fotografie, Praha 2003
Fotografie, Kulturní centrum Jílové u Prahy, 2004
Fotografie ticha, Galerie Chodovská tvrz, Praha 2004
Krajina a lidé, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2005
Cesty, Vzdělávací a informační centrum Kojetín, 2005
Tomáš Janeček, Rabasova galerie Rakovník, 2007
Rakovník 2007 – poznámka k výstavě:
Musím vás zklamat, ale na této výstavě neuvidíte mé nejlepší fotografie, neboť ty jsem nikdy nenafotil. Prostě jsem to nestihl, neměl jsem u sebe foťák, a tak zůstaly jen v mé představivosti bez možnosti konfrontace s výslednou fotografií. A v tom je jejich výhoda – zůstaly dokonalé (aspoň v mé mysli).