



























Dvě stovky grafických listů rozhodně nehrají v celku díla Václava Rabase dominantní úlohu. S výjimkou nejrannějšího období, kdy vedle štětců bral často do ruky sochařskou špachtli, dláto, nebo jehlu či rydlo a více respektoval zvláštností jednotlivých oborů, v grafice většinou jen zaznamenával úspěšné malířské realizace. Byly to v pravém slova smyslu příležitostné tisky pro přátele či k osobní reprezentaci. Přesto v historii české grafiky je nelze přehlédnout pro jejich svérázné moderní pojetí.
Rabas si technické základy osvojil v grafické speciálce Maxe Švabinského, kde si vletech 1911–12 formálně ukončoval studia na pražské akademii. Naučil se užívat základní hlubotiskové techniky (suchou jehlu, lept, akvatintu i malebnou mezzozintu), dřevoryt, linoryt, a v litografii vedle klasické křídové kresby na kámen i polygrafické přenosové techniky.
Ještě ve škole a v prvních letech samostatné práce se představil serií portrétů a krajinek, technicky vybroušených, ale nikterak osobitých. V následující periodě souběžně řešil v malbě, grafice i plastice několik symbolických figurálních kompozic. Teprve na začátku dvacátých let sáhl po lapidárním dřevorytu (resp. linorytu) a ve figurálních žánrových scénách dosáhl vrcholu své grafické tvorby. Žně, Řezání vrb, Pomlázka, cykly Matce a České hlavy patří k nejvýraznějším v kontextu soudobé české grafiky a jsou i nejlepšími Rabasovými díly v tomto oboru. Ve třicátých letech pozorujeme, že malířský živel v Rabasově díle definitivně převládl a grafika i když kvalitativně neupadá, kvantitativně ustupuje a již nikdy se významněji neuplatňuje.
Kompletaci sbírky se Rabasova galerie věnuje soustavně od získání prvního významného konvolutu darovaného Hermínou Rabasovou r. 1960, většina listů však vycházela v omezených nákladech, proto přírůstky nebyly velké až do loňské akvizice od Jitky Burešové-Rabasové po předcházejícím zisku tiskových forem od Dr. Jana Rabase. Dnes galerii schází necelých dvacet grafik, aby vlastnila úplný soubor grafického díla Václava Rabase.
V. Zoubek únor 2003
Program / Autoři
- Václav Rabas
Vystavená díla:
- Krajina se stromy
- Karel Boháček
- Autoportrét
- Malíř Josef Vokálek
- Měsíční noc
- Babička s vnoučkem
- Sochař Vojtěch Sapík
- Ex libris (Z knih Rabasových)
- Krajina
- Rozsévačka
- Portrét manželů Hlaváčových
- Rozsévačka (I. stadium)
- Rozsévačka (II. stadium)
- Žně
- Ex libris Václav Rudl
- Ex libris Václav Rudl
- Ex libris BP
- Prapor
- Mládí
- Viněta Čs. spolku sběratelů a přátel ex libris
- Polní cesta
- Žně I
- Žně II
- Letní podvečer
- Děvče
- Vázání snopů
- Sena
- Svačina
- Slovenská idyla
- Děvče v šátku
- Krajina s oráčem
- Ilustrace k pořekadlu „Nikomu tak dobře není“
- Pomlázka (I. stav)
- Pomlázka (II. stav)
- Řezání vrb
- Žně
- Ex libris, Spolek sběratelů a přátel Ex libris
- Madona
- Rozsévačka, z cyklu „Matce“
- Ve svém království, z cyklu „Matce“
- Na sklonku dní, z cyklu „Matce“
- Dvojí břímě, z cyklu „Matce“
- Božena Němcová, z cyklu „České hlavy“
- Bedřich Smetana, z cyklu „České hlavy“
- T. G. Masaryk, z cyklu „České hlavy“
- Bedřich Smetana, z cyklu „České hlavy“
- Šastný Nový rok 1824–1924
- Veselé Vánoce
- Cikánka
- Zahradník
- Babička
- Nürburgring 15. 7. 1928
- Ateliér
- Ex libris Dr. K. Kučery
- Nový občánek
- Jitka
- Pokoj lidem dobré vůle
- Republice mír!
- Vlastní karikatura
- Topoly na hrádku
- Turgeněvův motiv
- Západočeská krajina
- Polní cesta s ovocnými stromy
- Jesličky
- Dvojí břímě I
- Dvojí břímě II
- Ves v zimě
- Návrat
- Podvečer
- Ořechy v krajině
- Dva ořechy
- Hrušně na starém sadě
- Napuštěná luka
- Krajina mé duše
- Za humny
- Alegorie Vlasti
- Alegorie Vlasti
- Zahrady
- Velikonoční krajina
- Vlastní podobizna
- Rozsévačka
- Vůz v poli
- Bratři Čapkové
- Ženský akt
- Píseň žní
- Strom v poli
- František Kropáč: Bláznivý měsíc
- Jana Knob, Smršť, obálka knihy
- Jana Knob, Smršť, ilustrace I
- Jana Knob, Smršť, ilustrace II
- Selma Lagerlöfová: Löwensköldův prsten