Václav Rabas – grafika

Národního umělce Václava Rabase (1885–1954) známe především jako malíře. Vešel do povědomí širokého okruhu milovníků výtvarného umění svými obrazy krajin ze západního cípu středních Čech, chmelařského kraje, Rakovnicka. Tady, v rodných Krušovicích žil a vytvořil celé svoje dílo. Výběr z jeho nejlepších maleb je nyní vystavován v centru oblasti kde vznikly, v Rakovníku ve stále expozici životního díla V. Rabase Rabasovy galerie.

Ve výstavní síni Rabasovy galerie je pro návštěvníky připravena výstava v níž je představen jako grafik.

Potom, co vo roce 1909 publikoval kritický článek o tehdejších poměrech na pražské Akademii výtvarných umění byl Václav Rabas nucen studium na této škole přerušit a tepúrve za dva rok mu profesor Max Švabinský v nově otevřené greafické speciálce umožnil je dokončit. Ziskem tohoto jinak formálního studia si odnesl hlubokou znalost grafických technik. A od té doby vedle díla malířského roste i jeho dílo grafické. Neveliké počtem, ale Rabasovu tvorbu rozšiřující o polohy jemo monumentalizujícímu pojetí se vymykající.

Vystavený soubr je uveden listy z druhého desetiletí našeho století. Vznikaly příležitostně na okraji Rabasova malířského snažení. S náměty: od portrétu přes drobné žánrové záběry z domova nebo bojiště I. světové války až po první verzi symbolické rozsévačky a alegorické akty „Žní“ jsou realizovány širokou paletou grafických technik, dokazují technickou jistotu, ale zároveň se přesvědčujeme o původu jeho tehdejších alegoricko symblických kompozic v podnětech skutečnosti a doby.

Středem celé výstavy je zajisté cyklus dřevorytů věnovaný matce. Motiv matky je v Rabasově díle velice závažný a v přeneseném významu jím v ustálených znacích obrazech rodinné legendy prochází od samých začátků až k lunetám souboru „Píseň míru“ jako symbol domova nebo země v nejširším smyslu. První list „Na sklonku dní“ přináší znovuhlavní téma obrazu „Vzpomínka na matku“ z roku 1914. Je to souhrn vzpomínek na dětství zosobněný maminkou, bytostí, se kterou malíře poutá nejhlubší pouto. S dalším posunem významu reálného východiska, které vysvětlil ve stati sám „Statečné srdce“ v r. 1938 se setkáváme v listu „Dvojí břímě“. Motiv těhotné rozsávačky, který Rabas opakoval ve stejnojmenné plastice, pozdější suché jehle i obraze „Stará je matka Zem“ z roku 1950 přechází od osudu jediněčné osoby až k metaforickému vyjádření přírodního děje. „Rozsévačka“, symbol naděje věčné obrody, nejhojněji zpracovávaného figurálního motivu v jeho díle čitelnými portrétními rysy nám připomene původní podněty ve skutečnosti. V dynamické kompozici dřevorytu „V svém království“ námětem žní se vracíme zpět k základu celé Rabasovy tvorby, ke krajině, v níž později nalezl nejplnější vyjádření představ světa.

Program / Autoři

• Václav Rabas

Všechna díla jsou z majetku Národní galerie v Praze.

Vystavená díla:

• K 32 254 Krušovická krajina I.
• K 34 504 Krušovická krajina IV.
• R 15 348 Orání v holé krajině
• R 15 349 Dvojí břímě
• R 15 350 Rozsávačka
• R 15 353 Babička
• R 15 354 Dvojportrét
• R 15 358 Turgeněvův motiv
• R 15 359 Cesta se stromořadím
• R 15 360 Dva holé stromy v krajině
• R 15 361 Výslužka z přátelského večera šedesátin V. Rabase
• R 15 362 Útěk do Egypta
• R 15 384 Stromy
• R 23 495 Měsíčná noc
• R 23 496 Z vojny
• R 23 763 Dvojí břímě
• R 23 766 Rozsévačka
• R 23 767 Žně
• R 24 761 Slovácké děvče
• R 126 813 Ve svém království
• R 126 814 Na sklonku dní
• R 149 781 Svačina