Václav Rabas – Slovensko – krajina

…země, v níž bylo dáno slovanství se uchovat v krystalické čistotě, že bylo možné z něho po celý věk i nám Čechům nabírat jako z pohádkové křišťálové schránky živé vody a osvěžovat jí vlastní okoralou výspu nejzápadnějších Slovanů, omývanou a bičovanou ze tří stran vlnami cizího moře, kde naše zem, jazyk náš a naše mravy déle než tisíciletí odolávaly a kde nemohly získávat v těch nárazech, záplavách a v tom míšení na půvabu ani na čistotě.

Co by se bylo stalo, kdyby Josef Mánes nás nebyl v historické chvíli našeho probuzení poslovanil svým objevem stříbrného pramene lidové duše slovenské a nevnukl svému žáku Mikoláši Alši a nám všem představu naší dávné minulosti. Jak by se byl dál utvářel náš charakter, kdyby z logiky věcí mužova vlasteneckého postoje se nebyla octla Božena Němcová na Slovensku, aby tu v chýších pod horami našla ráj vlastního srdce a neroubovala a nešlechtila jej v šíř i dál v úhor noviny našeho života, neprobouzela v našem vědomí a podvědomí v příbuzenství citů ony nejčistší a nejsladší odstíny vlastností, jež národ náš činily druhdy slavným, zpěvným, bojovným, spravedlivým národem slovanským a jež platně určily naše historické místo v srdci Evropy.

Zatím co Alois Jirásek hledá na Slovensku zbytky Tábora, stává se prvním malířem slovenské země a v řadě nezapomenutelných postav tvůrcem a spolu s Alšem spolutvůrcem slovenského dějinného typu.

Je to Jirásek a s ním Aleš a po nich Jiránek, kteří tu z vrozeného malířského smyslu objevitelsky naráží na látky oběma kmenům dávno společné, dochované na Slovensku v nedotčené přírodnosti ve vší své svěžesti, jadrnosti a poctivosti hmotných výtvorů i duchovních projevů prostředí. Jsou to látky domova, každodenního podivuhodně oduševnělého života rolnického a pasteveckého lidu, jež vytvářely a určovaly po dlouhá staletí formy jeho národního bytí, sám nejvlastnější pojem domova, v němž vše, co k životu bylo třeba, chléb, oděv, náčiní, zdroj, dům, strop nad hlavou, hliněný střep, obuv i postroj na jízdné či tažné zvíře, všecko se rodilo s písní domova, pohádkou, bájí či baladou a bylo opracováno a formováno vlastníma rukama, vlastním nadáním a tvořivým taktem k vlastní podobě kulturního, zpěvného, statečného a zároveň spravedlivého, pohostinného lidu i k podobě země, z níž všecko vyrůstalo.

Program / Autoři

• Václav Rabas

Všechna díla vznikla v roce 1919

Všechny exponáty jsou zapůjčeny z majetku Vojenského muzea v Praze

Výstavu uspořádala Rabasova galerie v Rakovníku ve spolupráci s Vojenským muzeem v Praze. Katalog vydalo Okresní muzeum a galerie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků. V katalogu byl použit výňatek ze stati Václava Rabase „Chvála světa Martina Benky“ poprvé uveřejněné v čas. Nový život, Praha 1954, č. 3, str. 269–270. Povolil SKNV v Praze pod č. o320009185

Vytiskly Tiskařské závody, n. p. Praha, provoz 64 Rakovník

Vystavená díla:

• Pohřeb
• Očová na Slovensku
• Slovenská krajina
• Píla
• Tisovec
• Údolí Rimavy
• Nízké Tatry od Hronu
• Pohled od Lopej k Tatrám
• Muráň
• Náves v Ponikách
• Hamr v Tisovci
• Údolí horské dráhy Polchová–Tisovec
• Tisovec
• Očová v zimě
• Ponická krajina
• Pohled od Lopej k Tatrám
• Tisovec od jihu
• Poniky
• Studie krajiny
• Predajná