Kudy z nudy logo Středočeský kraj logo Rakovník logo

Ikonka plátna Vilma Vrbová-Kotrbová – serigrafie

ikonka kalendáře Datum akce

16. 11. 1986

ikonka času Čas začátku

10:00

ikonka lokace Místo konání

Malá síň RG

Vilma Vrbová-Kotrbová – serigrafieVilma Vrbová-Kotrbová – serigrafieVilma Vrbová-Kotrbová – serigrafieVilma Vrbová-Kotrbová – serigrafieVilma Vrbová-Kotrbová – serigrafieVilma Vrbová-Kotrbová – serigrafie

Národní umělkyně Vilma Vrbová-Kotrbová se do kontextu moderního českého umění 20. stol. zapsala figurální tvorbou, zejména dětskou podobiznou, a to nejen malířským dílem, ale také rozsáhlým kreslířským projevem. Malířka si vytvořila osobitým a vyhraněným námětovým okruhem dětí specifickou tvůrčí oblast, ve které se odráží její umělecký vývoj. Dítě není jediným, avšak trvalým námětem autorky, kterému se plně věnuje již 54 let, jež uplynuly od r. 1932, kdy poprvé představila na výstavě Umělecké besedy své obrazy. Od uvedené doby dětskému portrétu věnuje hlavní tvůrčí úsilí umocněné niternou účastí ženy – malířky. Portrét, který v rámci dosavadní tvorby V. Vrbové-Kotrbové dominuje, je v souladu s celou postavou zobrazovaného dítěte. Podobizna, pokud má splňovat požadavek autentického díla kromě nároků na fiziognomickou podobu, vyžaduje především psychologické pochopení. U mladého člověka tvář ještě neodráží výraz prožitků a charakterizačních rysů, a to je těžší zachytit prostředí, v němž se dítě nachází, vyjádřit objektivně situaci a výraz. Trvalou snahou malířky je pravdivě interpretovat bezelstný svět dětí v rámci životních podmínek a doby, kdy obraz vznikal. Vytvořila a vytváří kaleidoskop dětí z města i z vesnice, posmutnělých ve válečném období, nemocných, z domovů, ústavů i děti veselé a bezstarostně hravé, jak právem náleží jejich věku. Nikdy jí nešlo o idealizaci nebo samoúčelnou podobu lidské tváře. Umělecky i osobně si vytyčila náročnější program. Inklinuje k zobrazení psychologického charakteru malého modelu v různých věkových stupních v přirozené, bezprostřední pozici, jednotlivě i ve vícefigurálních kompozicích.

Zatímco stěžejní pozornost veřejnosti i kritiky je věnována malbě, vytříbená kresba prolínající se celým dílem zabírá v rámci dosavadní tvorby V. Vrbové-Kotrbové výrazné místo v kontextu české kresby 20. století. V. Vrbová-Kotrbová kreslí ráda a soustavně od raného dětství. Kromě tužky, pastelu, rudky si nejvíc osvojila kresbu perem a štětcem. V. Vrbová-Kotrbová je výborná kreslířka, která zachycuje běžné životní okamžiky. Ostré, až kaligraficky formulované lineární kresy dětí, zvířat, pohybových studií jsou jednak osobitým definitivním projevem ve smyslu volné tvorby a jednak předpřípravou k olejomalbám. Vcelku lze kresbu chápat jako adekvátní paralelu k malbě. Charakterizuje ji jistota provedení, lineární čistota, preciznost, smysl pro proporcionalitu a jasnou kompozici. V kresbě se víc než v malbě orientuje na pohyb a gesto vystihující situaci. Typika postavy je zachycena spontánně, lapidárně, ale s citem pro morfologii tvarů. Jemnost a suverenita naznačuje pohotovost i erudici umělkyně v rytmicky přesně vedené linii. V rámci vlastního kreslířského vývoje jí od 30. let vyhovovala kresba perem čínskou tuší. Kresby jsou autorkou nejčastěji chápány z hlediska získání výstižnosti a postřehů i obeznámení s modelem pro finální malbu, kterou realizuje pak bez modelu. Povaha rukopisu odpovídá grafické technice suché jehly, která ji zaujala. V kresbě zachycuje siluety postav ze všech pohledových úhlů. Typizace, gesta, postoj a citové zaujetí dětí v cyklických variacích řeší úsporně. Do přísné linie však vnáší moment překvapení, zaujetí, rozpaky i psychické pohnutí shodně s malbou. Figurální, vesměs lyrické kresby, jsou sjednoceny linií v daném pohybu. Čisté křehké kresby provedené perem se mění uplatněním štětcové techniky (kolem r. 1950), která umožňuje měkký malířštější účin. Kresby štětcem přetrvávají do součastnosti jsou dynamičtější ve střídání síly plynulého tahu, jenž uzavírá vypjatý tvar. Rané kresby mají sklon k detailům, zatímco současná pozdní kresba chápe figuru sumárně s cílem vystihnout chara kter v celku.

Vystavený soubor serigrafií, který vznikl v letech 1983–85 z kreseb různého vývojového údobí umělkyně, poukazuje na spontánnost a pohotovost štětcové kresby i schopnost maximálně sjednotit postavu. Osobité kvality v kreslířském díle V. Vrbové-Kotrbové jsou v kresebném přehodnocení motivu dosaženém v temperamentním střídání linie.

Časná, spíše graficky pojatá kresba je později malířštější, objemější v hybnosti štětcového přednesu. Výrazná úspornost definuje čistotu kreseb a velkorysost tělesných objemů. Kresba je charakteristická lehkostí i z těch nejnáročnějších pohledových úhlů od popisnosti k souhrnné podstatě s důrazem na plastičnost. Jsou to malířčiny kresby, které sensibilně respektují výrazové možnosti použité techniky. Kresby tvoří vývojový přehled záznamů se zacílením na figurání, pohybové a situační postřehy. Ve figurální kresbě víc než v malbě se projevuje smysl pro tvarovou nadsázku, místy s humorným akcentem. Tyto kresby jsou nositeli definitivní sdělnosti a právě tak, jak je to v malbě, i kresba má kompoziční řád a záměr obecné výpovědi. Kresba doprovázející dosavadní tvúrčí život umělkyně paralelně s malbou prošla plynulým vývojem, v němž dosáhla kultivovanost a brilanci projevu od verismu přes realistickou impresi až k expresivnímu pojetí celku. Smysl pro lyrickou kreslířskou transkriopci převyšuje přísnou definici reality a řadí klasicky čistou kresbu V. Vrbové-Kotrbové do kontextu moderní kresby se smyslem pro syntézu vidění. Tyto okamžité a letmé studie jsou ukazatelem talentu, zkušenosti i schopnosti výstižně a pohotově zachytit viděný motiv. Umělčina kresba je jasně čitelnou transkripcí reality s obsahovou koncentrací a účastí grafických i malířských prvků.

Irena Stanislavová

Program / Autoři

  • Vilma Vrbová-Kotrbová

Životopisná data

14. října 1905 se narodila v Kutné Hoře

1921–1924 studovala na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů E. Dítě a A. Hofbauera

1924–1930 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Nechleby

1947 I. cena v soutěži na stokorunovou bankovku

1949 I. cena IV. třídy České akademie

1956 Čestná cena Salonu populiste

1957 I. cena v soutěži na dětskou podobiznu v Sydney

1963 2. cena v soutěži na padesátikorunovou bankovku

1975 jmenována zasloužilou umělkyní

1978 obdržela Národní cenu ČSR

1979 jmenována národní umělkyní

Serigrafie vznikly z kreseb datovaných v seznamu v letech 1983/85.

Všechny exponáty darovala národní umělkyně Vilma Vrbová-Kotrbová Rabasově galerii.

Výstavu uspořádala Rabasova galérie, katalog vydalo Okresní muzeum a galérie v Rakovníku v nákladu 300 výtisků.

Text napsala I. Stanislavová. Povolil SKNV Praha pod č. o 320014286

Vytiskly Tiskařské závody, n. p. Praha, prozoz 64 Rakovník

Vystavená díla:

  • Stojící Maruš
  • Kreslící
  • Venkovské děvče
  • Maruška v šátku
  • Sedící dívka s míčem
  • Venkovské děvčátko
  • Pololežící (k cyklu Proměny)
  • Pískoviště
  • Dětské hry
  • Honzíček (k cyklu Proměny)
  • Čtoucí (k obrazu Rodina s ratolestí)
  • Tři sedící děti při hře
  • Ležící (k obrazu Růžový vrch)
  • V lavici píšící školaěka
  • Sedící chlapec
  • Pracující Mařenka
  • Maruš opřená o židli
  • Maruš s uvolněnými vlasy
  • Hrajicí si Honzík Zachardů
  • První pokusy
  • Venkovanka v teplákách
  • Elsa v pantoflích
  • Sourozenci (Lidka se sestrou)
  • Sedící opřená o ruku
  • Honzíček s kuželkou
  • Před zrcadlem
  • Před zrcadlem (varianta)
  • Odpočívající
  • Ležící pasačka s prutem
  • Sedící chlapec (k cyklu Život v míru)
  • Chlapec v čepici
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)
  • Třináctiletá (k cyklu Třináctiletá)